Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3399/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Pavla Rychetského o ústavní stížnosti L. B., zastoupené JUDr. Ondřejem Čechem, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. -117 ze dne 12. 8. 2019 a usnesení Okresního soudu v Chrudimi č. j. -97 ze dne 14. 5. 2019, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Chrudimi, jako účastníků řízení, a dále a) nezletilé M. B., b) T. B. a c) P. N., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Chrudimi (dále jen "okresní soud") zamítl napadeným usnesením návrhy stěžovatelky a vedlejšího účastníka b) na ustanovení zástupce pro řízení o popření otcovství k vedlejší účastnici a) [výroky I a II], jež bylo zahájeno z podnětu vedlejšího účastníka c), a nepřiznal jim osvobození od soudních poplatků (výroky III a IV).

2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "krajský soud") všechny výroky rozhodnutí okresního soudu napadeným usnesením potvrdil.

3. Stěžovatelka se domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro rozpor s jejím právem na soudní ochranu podle d (dále jen " ") a na právní pomoc podle y. Podle stěžovatelky obecné soudy pochybily tím, že nevyhověly žádosti vedlejšího účastníka b) o prodloužení lhůty k podání prohlášení o osobních, majetkových a výdělečných poměrech, což mělo následně vliv na jejich rozhodnutí. Vyživovací povinnosti stěžovatelky a vedlejšího účastníka b) ke třem nezletilým dětem, k nimž jejich příjmy sotva postačují, jasně dokládají, že neosvobození od soudního poplatku brání přístupu stěžovatelky k soudní ochraně. Odůvodnění zamítnutí návrhu na ustanovení právního zástupce považuje stěžovatelka za nedostatečné a svévolné.

4. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti, která byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s , o Ústavním soudu (dále jen " "), a dospěl k závěru, že je přípustná ve smyslu téhož zákona; je však zjevně neopodstatněná.

5. Ústavně zaručené právo na soudní ochranu dle y garantuje jednotlivci možnost domáhat se stanoveným postupem ochrany svých práv před nezávislým a nestranným soudem, případně před jiným orgánem. Přitom onen postup k ochraně práv jednotlivce již není upraven na úrovni ústavního pořádku, nýbrž v procesních předpisech podústavního práva (v souladu s y), které kogentně stanoví, jakými konkrétními způsoby a procesními instituty lze právo na soudní a jinou právní ochranu realizovat. Právo na soudní ochranu, jehož jedním aspektem je právo na přístup k soudu, není absolutní a může podléhat implicitně připuštěným omezením. Účelem právní úpravy týkající se formalit a podmínek řízení, jež musejí být dodrženy při zahájení řízení, je zajistit řádný chod spravedlnosti, a zejména respektovat právní jistotu, která je jedním ze základních prvků výsadního postavení práva [viz nález

sp. zn.

ze dne 25. 8. 2005 (N 165/38 SbNU 319)].

6. Zákonodárce je tak nadán pravomocí přístup k soudu přiměřeně omezit, což je právě případ výběru soudních poplatků podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže soudy postupují podle litery zákona a svá rozhodnutí řádně odůvodní, není Ústavní soud v pozici, aby na jejich rozhodnutích cokoli měnil.

7. Již okresní soud dostatečně srozumitelně vyložil, proč u stěžovatelky a vedlejšího účastníka b) nejsou splněny podmínky předvídané ustanovením ve spojení s Jednak jsou tito účastníci řízení schopní a způsobilí řádně hájit svá práva, jak plyne z jejich dosavadních podání ve věci, jednak dostatečně nespecifikovali své majetkové poměry (kromě doložení průměrného měsíčního příjmu stěžovatelky ve výši 38 631 Kč).

8. Krajský soud výslovně uvedl, že navrhovatelé byli v rozkrývání svých majetkových poměrů pasivní. Stěžovatelka sice tento závěr zpochybňuje odkazem na své prohlášení o majetkových poměrech a žádost vedlejšího účastníka b) o prodloužení lhůty k podání jeho prohlášení, Ústavní soud však na uvedeném závěru neshledává nic závadného. Je povinností účastníka řízení věrohodně přesvědčit soud o svých poměrech, žádá-li tak výjimečnou úlevu, jakou osvobození od soudního poplatku je. Pouhé uvedení příjmů ze zaměstnání, bez informací o dalším majetku, žádost o prodloužení lhůty k podání prohlášení s odkazem na nedostupnost aktuálního daňového přiznání, "rozkrytím majetkových poměrů" není.

9. Je správný výklad obecných soudů, plně korespondující s východisky formulovanými výše, podle kterého lze osvobození od soudních poplatků podle přiznat pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Existenci takových důvodů na straně stěžovatelky a jejího manžela, vedlejšího účastníka b), obecné soudy na základě pochopitelných a přesvědčivých úvah neshledaly a svá rozhodnutí řádně odůvodnily.

10. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. listopadu 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu