Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3334/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Toto invest a. s., se sídlem Zábrdovická 15/16, Brno, zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem se sídlem Zábrdovická 15/16, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2019 č. j. -25, vyhlášeném na schůzi věřitelů úpadce Ing. Františka Černého, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "), ústavní stížnost, v níž tvrdila, že bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces podle d (dále jen " "). V ústavní stížnosti navrhovala, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil shora označené usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud").

2. Z ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí krajského soudu a přiloženého spisového materiálu, zejména protokolu o jednání ze dne 15. 8. 2019 č. j. -25, se podává, že stěžovatelka (v postavení věřitele) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek úpadce Ing. Františka Černého pohledávky v celkové výši 290 019 686,11 Kč. Na schůzi věřitelů konané dne 15. 8. 2019 stěžovatelka krajský soud žádala, aby jí byla přiznána hlasovací práva odlišně od seznamu přihlášených pohledávek, tj. v rozsahu přihlášených pohledávek ve výši 20 827 805,20 Kč. Krajský soud po vyjádření dlužníka, insolvenčního správce i věřitele vyhlásil usnesení (protokol o jednání č. j. -25), v němž rozhodl o tom, že stěžovatelce nepřiznává hlasovací práva. Odkázal přitom zejména na postoj dlužníka či insolvenčního správce, který pohledávky stěžovatelky již dříve popřel.

3. Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti postupu insolvenčního soudu, který jí nepřiznal hlasovací práva. Konkrétně uvádí, že insolvenční soud nereflektoval celou řadu skutečností, které stěžovatelka na podporu svých tvrzení ohledně pravosti všech přihlášených pohledávek uvedla. Konkrétně namítá, že soud nepřiznal stěžovatelce hlasovací práva alespoň v částečném rozsahu tak, jak plyne z jejího návrhu ze dne 7. 8. 2019. Krajský soud podle stěžovatelky svým postupem porušil procesní pravidla a zásady insolvenčního řízení a tím znemožnil stěžovatelce aktivně hájit své zájmy.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh podle .

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. Stěžovatelka napadá ústavní stížností usnesení krajského soudu, kterým - na schůzi věřitelů - nebyla stěžovatelce přiznána hlasovací práva. Na toto rozhodnutí insolvenčního soudu se ohledně otázky přípustnosti ústavní stížnosti uplatní závěry vyplývající ze stanoviska pléna sp. zn. , na něž navázal Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 4 2015

sp. zn.

(N 83/77 SbNU 197). Ze stanoviska i z nálezu vyplývá, že podmínka přípustnosti není splněna, směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bylo rozhodnuto o hlasovacím právu přihlášeného věřitele na schůzi věřitelů ( a 3 ). S ohledem na tento názor je třeba stávající ústavní stížnost posoudit jako nepřípustnou a jako takovou ji podle , odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2019

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj