Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2970/19

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Pavla Rychetského, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věcech ústavních stížností stěžovatelky Kateřiny Šimůnkové, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8 - Karlín, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. června 2019 č. j. -62 (vedené pod

sp. zn.

), ze dne 26. června 2019 č. j. -235 (vedené pod

sp. zn.

), ze dne 25. června 2019 č. j. -61 a č. j. -413 (vedených pod

sp. zn.

a

), ze dne 1. července 2019 č. j. -240 (vedené pod

sp. zn.

), ze dne 19. června 2019 č. j. -75 (vedené pod

sp. zn.

) a ze dne 27. června 2019 č. j. -63 (vedené pod

sp. zn.

), a ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Antonie Šimkové, zastoupené tímtéž advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. srpna 2019 č. j. -575 (vedené pod

sp. zn.

), za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnosti dosud vedené pod spisovými značkami , , , , , , a se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou .

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 11. 9. 2019, 13. 9. 2019, 16. 9. 2019, 20. 9. 2019 a 26. 9. 2019 postupně sedm ústavních stížností, jimiž první stěžovatelka napadá sedm usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") vydaná ve sporech, v nichž se tato stěžovatelka domáhá nahrazení projevu vůle a povinnosti vedlejší účastnice uzavřít s ní smlouvu o převodu pozemků, vedených u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. a u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. . Všemi napadenými usneseními vrchní soud rozhodl, že se zamítá stěžovatelčin návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Domažlicích.

2. Dále Ústavní soud obdržel dne 20. 9. 2019 ústavní stížnost, jíž druhá stěžovatelka napadá usnesení vrchního soudu vydané ve sporu o vydání náhradního pozemku, vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. . Napadeným usnesením vrchní soud rozhodl, že se zamítá stěžovatelčin návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Domažlicích.

3. Podle , o Ústavním soudu, ve spojení s , může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.

4. Z předmětných ústavních stížností a jejich příloh Ústavní soud zjistil, že všechny ústavní stížnosti uvedené v bodě 1. byly podány stejnou stěžovatelkou, přičemž všechny ve výroku uvedené ústavní stížnosti byly podány prostřednictvím téhož právního zástupce, jsou obsahově shodné, podobně jako napadená rozhodnutí, a stejný je i další účastník (orgán, který napadené rozhodnutí vydal) a vedlejší účastnice řízení. Ve všech stěžovatelky brojí proti tomu, že vrchní soud nevyhověl jejich návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Domažlicích. Ostatně samy stěžovatelky v ústavních stížnostech uvádějí, že "Vrchní soud v Praze postupně rozhoduje o návrhu stěžovatelky na delegování všech třiadvaceti (resp. u druhé stěžovatelky čtrnácti - pozn. Ústavního soudu) řízení k Okresnímu soudu v Domažlicích a tyto návrhy zcela mechanicky zamítá. Tím pak dochází k tomu, že stěžovatelka je nucena se bránit proti takovému postupu Vrchního soudu podáváním shodných ústavních stížností, jelikož jí právní úprava neumožňuje podat jedinou ústavní stížnost proti všem těmto rozhodnutím najednou."

5. Ústavní soud nepřehlédl, že v petitu ústavních stížností vedených pod

sp. zn.

a

první stěžovatelka napadá shodné rozhodnutí vrchního soudu, jaké již napadla dříve podanou ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

, tj. usnesení vrchního soudu ze dne 14. 6. 2019 č. j. -62. Jelikož však v záhlaví ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

je jako napadené rozhodnutí označeno usnesení vrchního soudu ze dne 25. 6. 2019 č. j. -61 a v záhlaví ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

je jako napadené rozhodnutí označeno usnesení vrchního soudu ze dne 25. 6. 2019 č. j. -413, jejichž kopie jsou k těmto ústavním stížnostem také přiloženy, nevyzýval Ústavní soud s ohledem na tuto zjevnou nesprávnost první stěžovatelku k opravě vad jejího návrhu, ani nerozhodl o odmítnutí těchto ústavních stížností jako nepřípustných podle (z důvodu litispendence).

6. Ústavní soud na základě těchto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, podle shora uvedených zákonných ustanovení spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení.

7. V souladu s rozvrhem práce pro rok 2019 č. Org. 1/19 (úplné znění pod č. Org. 46/19) je soudcem zpravodajem u všech ve výroku spojených věcí soudce Radovan Suchánek, neboť mu byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížnosti vedená pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. října 2019

Pavel Rychetský, v.r.

předseda Ústavního soudu