Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3226/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Milady Tomkové o ústavní stížnosti stěžovatele F. B., zastoupeného Mgr. Danielem Tetzelim, advokátem se sídlem v Jesenici - Osnici, Mečíková 409, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -1056 ze dne 30. srpna 2019, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodních korporací: 1) A, 2) TECHNOEXPORT a. s. se sídlem v Praze 10, Třebohostická 3069/14, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen "nalézací soud") rozhodl usnesením č. j. -968 ze dne 23. 5. 2019 tak, že se vedlejší účastenství stěžovatele nepřipouští. Rozhodl tak v řízení mezi první vedlejší účastnicí tohoto řízení (žalobkyně) proti druhé vedlejší účastnici (žalované) pro zaplacení směnečného peníze 900 mil Kč s příslušenstvím. Podáním z dne 23. 4. 2019 oznámil stěžovatel svůj vstup do uvedeného řízení před obecnými soudy jako vedlejší účastník na straně žalobce. Svůj návrh odůvodnil tak, že je proti němu vedeno trestní řízení a je mu kladeno za vinu jednání, jehož se měl dopustit jako jediný společník a vlastník první vedlejší účastnice v souvislosti se směnečným řízením. Nalézací soud dospěl k závěru, že výsledek směnečného řízení, ať už bude směnečný platební rozkaz v platnosti či naopak zrušen, nebude mít jakýkoliv dopad do majetkové sféry stěžovatele, který tak nemá právní zájem na vedlejším účastenství.

2. Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadeným usnesením rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu nalézacího o neexistenci právního zájmu na výsledku sporu, jehož výsledek se bude týkat žalující obchodní korporace, nikoliv stěžovatele jako fyzické osoby. V souvisejícím trestním řízení, v němž se řeší, zda stěžovatel uplatněnou směnku padělal, existenci právního zájmu na výsledku civilního řízení spatřovat nelze.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal stěžovatel ústavní stížnost, v níž namítá, že napadené usnesení je hrubě v rozporu s ústavněprávním výkladem o vedlejším účastenství. Stěžovatel má právní zájem na výsledku směnečného řízení, a jestliže jej obecné soudy nepřipustily do řízení jako vedlejšího účastníka, porušily jeho základní právo zaručené v d.

4. Ústavní soud se seznámil s obsahem ústavní stížnosti i napadeného usnesení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je sice přípustná, avšak zjevně neopodstatněná.

5. Předně je třeba zdůraznit, že ústavní stížnost směřuje proti dílčímu procesnímu rozhodnutí, které se dotýká třetí osoby, žádající vstup do řízení jako vedlejší účastník. Vedlejší účastenství je institut výjimečný a přichází v úvahu pouze tehdy, má-li na výsledku řízení konkrétní osoba právní zájem. Otázku právního zájmu na výsledku řízení zákon blíže neřeší a je věcí obecných soudů, aby se s ní vypořádaly.

6. Nalézací i odvolací soud se s problematikou (ne)existence právního zájmu na výsledku řízení vypořádaly přesvědčivě, ve svých rozhodnutích podrobně vysvětlily, z jakých důvodů v tomto konkrétním případě nelze považovat probíhající trestní řízení, které se směnečným řízení souvisí, za právní zájem na výsledku sporu. Se závěry obecných soudů se Ústavní soud ztotožňuje a vzhledem k tomu, že není další přezkumnou instancí v rámci obecné justice, není ani oprávněn je přezkoumávat; jeho zásah by přicházel v úvahu pouze tehdy, jestliže by obecné soudy postupovaly excesivně, zejména pokud by svá rozhodnutí řádně neodůvodnily. Napadené usnesení odvolacího soudu je odůvodněno odpovídajícím způsobem a zcela v souladu s příslušným procesním předpisem. Ústavní soud nenalezl žádný důvod pro to, aby napadené rozhodnutí zrušil; nesouhlas stěžovatele s výsledkem jeho snahy o vstup do řízení nemůže sám o sobě zakládat důvodnost ústavní stížnosti.

7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu