Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2974/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele V. B., t. č. ve Věznici Kynšperk, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. května 2019 č. j. -53 a usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. dubna 2019 č. j. -37, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podáním daným k poštovní přepravě dne 11. 9. 2019 a doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 9. 2019 stěžovatel upozorňuje na porušení y a d, k němuž mělo dojít vydáním rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (dále jen " ") a Okresního soudu v Sokolově (dále jen "okresní soud"), kterými nebyla dle jeho názoru respektována judikatura Ústavního soudu.

2. Napadeným usnesením okresního soudu byla podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník") zamítnuta žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu rozhodnutími Okresního soudu v Příbrami ve spojení s rozhodnutími Krajského soudu v Praze.

3. Stížnost stěžovatele dalším napadeným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád") zamítl jako nedůvodnou. Jak Ústavní soud ověřil dotazem u okresního soudu, uvedené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 4. 6. 2019.

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mj. i to, zda byla podána včas.

5. Podle má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

6. Posledním opravným prostředkem ve věci byla stížnost stěžovatele proti usnesení okresního soudu o zamítnutí jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Toto usnesení (které je rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje) bylo stěžovateli doručeno dne 4. 6. 2019. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání ústavní bylo pondělí 5. 8. 2019. Byla-li ústavní stížnost dána k poštovní přepravě až dne 11. 9. 2019, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a její marné uplynutí neumožňuje jakkoliv zhojit.

7. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle odmítnout jako opožděně podanou.

8. Vzhledem k výsledku řízení nepovažoval Ústavní soud za potřebné stěžovatele vyzývat k odstranění dalších vad ústavní stížnosti, neboť by to bylo pouze formálním úkonem, který by nemohl opožděnost ústavní stížnosti nijak zvrátit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. září 2019

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj