Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3754/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Filipa a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti obchodní korporace WAY MORAVA, s. r. o., se sídlem v Moravanech, Bohunická cesta 727/15, zastoupené Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 629/4, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -36 ze dne 3. října 2017 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. -72 ze dne 10. března 2017, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníků řízení, a Finančního úřadu pro Pardubický kraj, se sídlem v Pardubicích, Boženy Němcové 2625, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka, takto:

I. Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou . Soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou .

Odůvodnění:

1. Přípisem ze dne 30. 8. 2019 prohlásil soudce Ústavního soudu Josef Fiala, že se cítí být podjatý a navrhl, aby IV. senát Ústavního soudu rozhodl o jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

. Jako předseda senátu své prohlášení odůvodnil úzkým mimopracovním stykem se zástupcem stěžovatelky při vykonávání značkařské činnosti v rámci Klubu českých turistů (dále jen "KČT") a každoročního uzavírání příkazních smluv v zastoupení tohoto spolku. Soudce Josef Fiala je předsedou značkařského obvodu Měřín, v němž spolu se zástupcem stěžovatelky a dalšími pěti členy zajišťuje obnovu značených turistických tras a informačních prvků. V zastoupení KČT uzavírá se zástupcem stěžovatelky příkazní smlouvy, na základě kterých je zástupce stěžovatelky povinen provést obnovu přibližně 10 až 15 km turistických tras za rok; k této činnosti jej vybavuje materiálem a z pozice sekretáře Krajské komise značení oblasti Vysočina posuzuje a potvrzuje správnost souvisejícího vyúčtování.

2. Dne 9. 9. 2019 předložil soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek - soudce zpravodaj věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

- IV. senátu Ústavního soudu k posouzení, zda je vyloučen z projednání a rozhodování shora označené věci. Soudce Radovan Suchánek uvedl, že manželka zástupce stěžovatelky je jeho asistentkou; na vyřizování věci se nijak nepodílela ani nepodílí, avšak toto své prohlášení činí zejména s ohledem na předchozí rozhodnutí o jeho vyloučení a na to, jak se daný poměr navenek může jevit nejširší veřejnosti.

3. Podle a 2 , o Ústavním soudu (dále jen " ") je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. a d a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

4. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález

sp. zn.

ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Subjektivní hledisko účastníků řízení nebo samotného soudce je zároveň pouze podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti a samo o sobě k vyloučení nepostačuje; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká a je zapotřebí vyjít i z rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 6. 10. 2010).

5. Čtvrtý senát Ústavního soudu se seznámil s vyjádřením obou soudců i obsahem spisu

sp. zn.

, vzal v úvahu i další okolnosti a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě není dán důvod k vyloučení soudců z projednání a rozhodování této věci.

6. Výčet obsažený v , tedy poměr soudce k: 1) věci, 2) účastníkům, 3) vedlejším účastníkům nebo 4) jejich zástupcům, má co do potenciálu založit podjatost soudce či zdání o podjatosti "sestupnou tendenci", proto je zapotřebí tyto poměry rozlišit (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 8. 2014). Za poměr s největším potenciálem je považován poměr k věci samotné, potenciál menší má poměr k vedlejším účastníkům, nejmenší pak poměr soudce k zástupci účastníka, který rozhodující soudce v této věci namítá. K vyloučení soudce na základě poměru k zástupci stěžovatelky je třeba přistupovat obezřetněji a zdrženlivěji než v případě poměru k věci či účastníkům. K tomu lze dospět teprve tehdy, je-li evidentní, že poměr soudce k dané věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Poměr soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to: a) jaká je povaha tohoto poměru; b) zda jde o poměr relevantní, to znamená, zda dosahuje v tomto směru určité nezbytné intenzity [srov. nález

sp. zn.

ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].

7. Podle Ústavního soudu poměr soudce Josefa Fialy k zástupci stěžovatelky v posuzované věci této zjevné intenzity nedosahuje; je dán pouze tím, že je stejně jako zástupce stěžovatelky členem KČT (který navíc v posuzované věci nevystupuje), v rámci něhož se podílejí na značkování turistických tras. Byť rozhodující soudce vystupuje v tomto mimopracovním vztahu jako sekretář Krajské komise značení oblasti Vysočina a v poměru k zástupci stěžovatelky je v určité "kontrolní" pozici, je třeba vzít v úvahu, že jde o neformální, dobrovolný a mimopracovní styk dvou právních profesionálů, který se nadto nevyznačuje zřetelným vztahem nadřízenosti a podřízenosti či jiné "závislosti". Ze strany soudce jde ve vztahu k zástupci stěžovatelky zejména o práci pomocnou či administrativní, v rámci které navíc není, podle vyjádření soudce, činnost zástupce stěžovatelky intenzivní (obnova 10 až 15 km turistických tras za rok). Tyto skutečnosti proto nevedou k závěru o natolik úzkém či důvěrném vztahu zástupce stěžovatelky a rozhodujícího soudce, který by vzbuzoval objektivní pochybnosti o soudcově nepodjatosti.

8. K závěru o nevyloučení soudce Radovana Suchánka dospěl Ústavní soud zejména proto, že poměr nikoli přímo soudce, ale pouze jeho asistentky, která se na přípravě rozhodnutí v posuzované věci nijak nepodílí ani nepodílela, nevzbuzuje objektivní pochybnosti o jeho nepodjatosti. I kdyby se manželka zástupce stěžovatelky jako asistentka soudce Radovana Suchánka v rámci přípravy konceptu rozhodnutí nepřímo podílela na projednávání a rozhodnutí dané věci, nic nebrání soudci zpravodaji, aby touto podpůrnou činností pověřil jiného z dalších svých asistentů. Kromě toho jde o poměr ještě nižší intenzity než je poměr výše uvedený, neboť asistentka soudce jednak ve věci nerozhoduje, jednak není v poměru k některému z účastníků řízení, ale "pouze" k zástupci stěžovatelky.

9. Sama existence mimopracovního vztahu předsedy rozhodujícího senátu s advokátem zastupujícím stěžovatelku ani manželství asistentky soudce zpravodaje a zástupce stěžovatelky nejsou bez dalšího způsobilé založit podjatost rozhodujících soudců; je třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionály schopné oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých vztahů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán jeho osobní vztah k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 11. 2018).

10. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle a 2 ve spojení s větou druhou tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu