Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2148/19

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti První Time Financial CZ s.r.o., se sídlem Na spravedlnosti 1533, Pardubice, zastoupené Mgr. Pavlem Krpejšem, advokátem se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2019 č. j. -106 a Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 15. 10. 2018 č. j. -73, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se s odvoláním na porušení základních práv podle d domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. V ústavní stížnosti na její první straně sice uvedla také "návrh podle ", avšak v odůvodnění ústavní stížnosti ani jinde (v později doplněné plné moci) jej nijak nekonkretizovala či nekomentovala a ani jej neuvedla v petitu návrhu, proto k němu Ústavní soud nepřihlížel.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to včetně podmínky její přípustnosti.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Takovým procesním prostředkem je i dovolání, o kterém byla stěžovatelka zpravena v poučení napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze. Ustanovení sice upravuje nepřípustnost dovolání proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (jako v souzené věci), avšak současně obsahuje výluku této nepřípustnosti ve věcech pracovněprávních a ve sporech ze spotřebitelských smluv. V souzené věci se jednalo právě o spor ze spotřebitelské smlouvy, což bylo dostatečně jasně uvedeno na několika místech odůvodnění napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze (srov. odst. 14, 16, 17 a 18).

Tvrdí-li mimo jiné stěžovatelka, že soudy v napadených rozhodnutích vybočily z principu předvídatelnosti ve smyslu odchýlení se od stávající rozhodovací praxe, které navíc ani pečlivě a přesvědčivě neodůvodnily, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu v rámci řízení o dovolání, a to za podmínek uvedených výše. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele.

Jelikož za dané situace existovala možnost domáhat se ochrany práv prostřednictvím dovolání a z podané ústavní stížnosti, jakož i z internetové databáze infoSoud nevyplývá, že by stěžovatelka tohoto mimořádného opravného prostředku využila, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost posoudit jako návrh nepřípustný.

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. září 2019

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj