Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2985/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Bc. Ladislava Regnarda a Terezie Regnardové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. července 2019 č. j. -61, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V podání označeném jako "ústavní stížnost - žádost o prodloužení lhůty", adresovaném současně i Městskému soudu v Praze ke sp. zn. , stěžovatelé nesouhlasili s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a uvedli, že trvají na "navrácení v předešlý stav bez jakýchkoliv důsledků". Zároveň požádali o ustanovení právního zástupce, který by obhajoval jejich práva v celém řízení.

Z napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu (veřejně dostupného na http://www.nssoud.cz) vyplynulo, že kasační stížnosti stěžovatelů směřovaly proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž správní soud stěžovateli (v řízení před správními soudy v postavení žalobce) nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce (výrok I.) a žalobu stěžovatelky odmítl (výrok II.). Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele zamítl, řízení o kasační stížnosti stěžovatelky zastavil.

Podání stěžovatelů nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před , jelikož trpělo formálními a obsahovými nedostatky [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], zejména však stěžovatelé nebyli pro řízení před zastoupeni advokátem ( , ).

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před ; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

Z elektronické databáze ústavních stížností však bylo zjištěno, že stěžovatelé se obrací na s návrhy trpícími stejnými vadami opakovaně, přičemž na výzvy k odstranění vad svých návrhů nereagovali, vytčené vady neodstranili a jejich návrhy musely být odmítnuty jako věcně neprojednatelné. tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelé byli řádně seznámeni s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před , včetně povinnosti být v řízení před zastoupeni advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti, jakož i o skutečnosti, že není oprávněn ustanovit stěžovatelům zástupce (srov. např. výzvy z března 2018 ve věcech vedených pod

sp. zn.

či

sp. zn.

).

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že se na nemohou obrátit jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tak se také stalo v posuzovaném případě.

Za dané situace, shodně jako v desítkách dalších věcí týchž stěžovatelů, shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2019

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka