Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2625/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Better service s.r.o., se sídlem gen. Píky 319/14, 779 00 Olomouc, zastoupené Ondřejem Malým, advokátem se sídlem Palackého třída 3048/124, 612 00 Brno, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočky v Olomouci, č. j. 2 KZN 3096/2019-17 ze dne 15. 5. 2019 a přípisu Okresního státního zastupitelství v Olomouci č. j. ZN 2125/2019-6 ze dne 6. 5. 2019 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených vyrozumění příslušných státních zastupitelství, jimiž mělo dojít k porušení d.

Z napadených přípisů Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci dle , jehož se měla dopustit osoba, jíž bylo zapůjčeno vozidlo z majetku stěžovatelky a která toto vozidlo, zvláště jeho interiér, měla poškodit. Shora označeným přípisem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Olomouci vyrozuměla stěžovatelku o tom, že uvedené podezření ze spáchání trestného činu již není možné prověřovat v dalším trestním řízení, neboť podezřelý již byl za takovou věc souzen v rámci trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. pro trestný čin zpronevěry dle , 3 , byť toto řízení skončilo postoupením věci statutárnímu městu Olomouc s ohledem na možnou kvalifikaci jednání obviněného jako přestupku. Stěžovatelka napadla postup státní zástupkyně stížností, kterou Krajské státní zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, vyhodnotilo jako podnět k výkonu dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nejblíže nižšího státního zastupitelství podle a násl. Jeho státní zástupkyně prošetřila postup nižšího státního zastupitelství a s jeho názorem se ztotožnila.

Proti postupu obou státních zastupitelství brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhajíc se jejich kasace. Stěžovatelka namítla, že obžalobou původně vymezený skutek jednak absolutně postrádá prvky poškození cizí věci (nožem), jednak postrádá vzájemnou propojenost mezi poškozením cizí věci (osobního automobilu nožem) ve vztahu ke způsobené škodě, když naopak z návrhu na potrestání vyplývá, že škoda vznikla jednoznačně ve vztahu k trestnému činu zpronevěry, přičemž o jakémkoliv vztahu mezi způsobenou škodou a jednáním podezřelého, spočívajícím právě v probodání interiéru, není v návrhu na potrestání řečeno ani slovo. Stěžovatelka je přesvědčena, že nebyla dodržena zásada totožnosti skutku, a proto mělo být zahájeno trestní řízení. Tuto svoji argumentaci stěžovatelka v ústavní stížnosti přiblížila.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i naříkaný postup okresního a krajského státního zastupitelství a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Jak vyplývá z výše uvedeného, stěžovatelka se v postavení poškozeného domáhá práva na účinné vyšetřování. Právo na účinné vyšetřování však nenáleží poškozenému v trestním řízení o jakémkoliv trestném činu, ale toliko o těch nejzávažnějších, které jsou svými dopady srovnatelné se zásahem do práva na život [nález

sp. zn.

ze dne 19. 1. 2016 (N 8/80 SbNU 91) - všechna zde uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná rovněž na webových stránkách https://nalus.usoud.cz - pozn. Ústavního soudu]. Odkázat lze na také na nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 3. 9. 2019. V nyní posuzovaném případu se rozhodně nejednalo o tak závažný trestný čin. Stěžovatelce tedy právo na účinné vyšetřování vůbec nenáleželo a do jejích základních práv proto nemohlo být zasaženo.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu