Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2458/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti J. F., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, zastoupeného Mgr. Martinem Urbáškem, advokátem se sídlem Bráfova tř. 764/50, 674 01 Třebíč, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -227 ze dne 6. 5. 2019 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -200 ze dne 20. 11. 2018 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení a 2 a d.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Třebíči č. j. -175 ze dne 18. 6. 2018 byl stěžovatel uznán vinným pokusem přečinu ublížení na zdraví podle , (dále též "tr. zákoník"), přečinem výtržnictví podle tr. zákoníku, přečinem krádeže podle tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství a přečinem zanedbání povinné výživy podle tr. zákoníku. Za prvně uvedený přečin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle tr. zákoníku, jímž byl stěžovatel uznán vinným rozsudkem téhož soudu č. j. -40 ze dne 11. 9. 2017 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 10. 1. 2018, byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Soud současně zrušil výrok o trestu z předmětné sbíhající se trestní věci. Za zbývající trestnou činnost (tj. přečiny výtržnictví, krádeže a zanedbání povinné výživy) byl stěžovatel odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Soud rovněž rozhodl o náhradě škody. Odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně v záhlaví citovaným usnesením jako nedůvodné zamítl. Následné dovolání stěžovatele Nejvyšší soud vpředu uvedeným usnesením odmítl.

Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel zejména namítl, že dovolací soud se žádným konkrétním způsobem nevypořádal s dovolacími námitkami a pro účely jejich odmítnutí použil pouze obecné judikaturní názory týkající se výkladu dovolacích důvodů. Stěžovatel soudům dále vytkl, že obhajoba předložila řadu důkazních návrhů, které soudy neprovedly, aniž tento svůj postup zdůvodnily. Tuto svoji argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud v napadených rozhodnutích žádné pochybení, které by si žádalo jejich zrušení, neshledal. Soud prvního stupně se pečlivě zabýval doznáním stěžovatele učiněným v přípravném řízení a porovnal je s dalšími v řízení provedenými důkazy (znalecký posudek, kamerové záznamy, fotodokumentace z místa činu aj.). Na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně lze v tomto směru pro stručnost odkázat (srov. body 22 až 25). Ústavní soud nepřisvědčuje stěžovateli ani v námitkách týkajících se údajně opomenutých důkazních návrhů obhajoby. Okresní soud se jimi pečlivě zabýval (viz bod 26). Tyto návrhy byly zamítnuty pro nadbytečnost, přičemž okresní soud u každého návrhu zvlášť logicky vyložil, v čem tato nadbytečnost spočívá, resp. že okolnosti, které těmito důkazními návrhy měly být prokázány, již byly v rámci dosavadního dokazování bez důvodných pochybností ověřeny, popř. naopak vyvráceny. V podrobnostech lze na odůvodnění soudu prvního stupně též odkázat.

Nejvyšší soud dle názoru Ústavního soudu nijak nepochybil, pakliže dovolání stěžovatele odmítl jako podané z jiného než zákonem stanoveného dovolacího důvodu. Stěžovatel totiž své dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, který je ale dán pouze tehdy, jestliže rozhodnutí má spočívat na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Stěžovatel však soudům nižších stupňů vytýkal nesprávnosti stran skutkového stavu a hodnocení důkazů, což pod zmíněný dovolací důvod podřadit nelze.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu