Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2014/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka, o ústavní stížnosti D. V., zastoupeného Mgr. Petrou Severovou, advokátkou, se sídlem 5. května 163, Sokolov, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. dubna 2019 č. j. -79, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a předchozí průběh řízení

1. Ústavnímu soudu byla dne 19. června 2019 doručena ústavní stížnost, ve které stěžovatel podle ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhoval zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. dubna 2019 č. j. -79. Podle tvrzení stěžovatele byla napadeným rozhodnutím porušena jeho ústavně zaručená práva plynoucí z , a 4, , a d (dále jen " "), z y (dále jen " ") a z a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Krajský soud v Plzni ve věci úpravy péče a výživy nezletilé dcery stěžovatele a o nařízení předběžného opatření, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. března 2019 č. j. -43, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že soud nařídil předběžné opatření, kterým se nezletilá dcera ponechává v péči matky, která dosud v převážné míře o nezletilou pečovala.

3. Bližší obsah napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak napadené rozhodnutí, tak průběh procesu jsou účastníkům řízení známy.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjádřil nesouhlas s výrokem napadeného rozhodnutím a uvedl, že do doby jeho vydání pečoval o nezletilou dceru střídavě s matkou, nezletilá byla na péči zvyklá, má ho ráda a chce, aby s ní trávil volný čas.

5. Stěžovatel má za to, že matka se s nezletilou na základě nikoli objektivních podmínek přestěhovala podle své vůle do P. za novým partnerem bez svolení stěžovatele a vydáním napadeného předběžného opatření byla zcela změněna dosavadní péče o nezletilou, aniž by soud zjišťoval názor nezletilé, tj. jakým způsobem je o ni pečováno. Z uvedených důvodů došlo, byť prozatímně, k nepřiměřenému "omezení" práva stěžovatele na péči o nezletilou dceru, přičemž napadené rozhodnutí nespočívá na bezpečném zjištění a odůvodnění a jako takové je v rozporu nejen se zákonem, ale i s ústavní ochranou práv stěžovatele.

6. Odůvodnění napadeného rozhodnutí postrádá podle tvrzení stěžovatele úvahy soudu o tom, proč má být nezletilá ponechána v péči matky a nikoli například ve střídavé péči, která v podstatě probíhala. Je nepochybné, že oba rodiče usilují rovnoměrně o péči o nezletilou, podle názoru stěžovatele však nebylo prokázáno, že jeho péče o nezletilou není řádná, z tohoto důvodu považuje stěžovatel napadené rozhodnutí za nezákonné.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až ). Ústavní stížnost je přípustná ( ), neboť stěžovatel nemá k dispozici jiné zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu u a dospěl k závěru, že k porušení namítaných základních práv stěžovatele v projednávané věci nedošlo a ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

9. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že podstatu přezkumu rozhodnutí o předběžných opatřeních může tvořit jen posouzení ústavnosti takového rozhodnutí, neboť posouzení vlastních podmínek pro vydání či zrušení předběžného opatření, které závisí na konkrétních okolnostech toho kterého případu, přísluší výhradně civilnímu soudu. Ústavnímu soudu tedy z hlediska ústavněprávního nikterak nepřísluší přehodnocovat názor obecných soudů stran důvodnosti návrhu na vydání předběžného opatření, nýbrž je povolán toliko ověřit, zda rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, popřípadě rozhodnutí o jeho zamítnutí mělo zákonný podklad ( y), bylo vydáno příslušným orgánem ( y) a současně nebylo projevem svévole [srov. nálezy ze dne 10. listopadu 1999

sp. zn.

(N 158/16 SbNU 171) a ze dne 1. září 2016

sp. zn.

(N 161/82 SbNU 527)].

10. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že soudy se při rozhodování o návrzích na nařízení předběžných opatření - s ohledem na limitní lhůty pro rozhodnutí - nemohou vypořádat se všemi skutkovými tvrzeními účastníků ve stejném rozsahu a stejně důsledně, jako při rozhodování ve věci samé. Při rozhodování o takovém návrhu, kdy může rozhodnout bez jednání, provedeného dokazování i slyšení účastníků, se tedy soud zaměřuje na to, zda jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a zda situace vyžaduje okamžité předběžné řešení, nikoliv na meritum věci.

11. Ústavní soud posoudil věc ve výše vymezeném rozsahu a neshledal porušení stěžovatelem vytýkaných základních práv, a tedy ani žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah. Je zcela zřejmé, že stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje se závěry, ke kterým odvolací soud dospěl, přičemž jeho argumentace nepřekročila rámec podústavního práva. Napadené rozhodnutí má zákonný podklad, bylo vydáno příslušným soudem a nebylo ani svévolné ve smyslu y, a 3 y, y ani a 2 Úmluvy.

12. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu