Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2456/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele D. D., zastoupeného Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem, sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. května 2019 č. j. -558 a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 18. dubna 2019 č. j. -2151, spojené s návrhy na zrušení až 287 a , , ve znění pozdějších předpisů; , kterým se pro účely stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu , ve znění ; ustanovení , , , , písm. a), , 24b a 29 , o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; , kterým se mění , o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů; , kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití a , o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství v Prostějově, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť v jejich vydání spatřuje porušení (dle jeho slov) řady základních práv a svobod, zejména vyplývajících z , 3, 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní stížnost stěžovatel spojil s akcesorickým návrhem na zrušení v záhlaví uvedených právních předpisů.

2. Napadeným rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově (dále jen "okresní soud") byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení, v němž byl stěžovatel odsouzen za pěstování rostlin konopí. Okresní soud dospěl k závěru, že stěžovatel nepředložil žádné nové skutkové okolnosti, které by mohly vést k novému rozhodnutí o vině či trestu, neboť v podstatě pouze zpochybňoval již vyřešenou otázku protiprávnosti jeho jednání.

3. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel včas stížnost, kterou Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") zamítl napadeným usnesením. V jeho odůvodnění se zcela ztotožnil se závěry okresního soudu. Pro povolení obnovy řízení nebyly splněny podmínky.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že vlastními silami pěstuje léčivé konopí, které následně on sám a také další nemocní s vážnými chorobami využívají jako léčebný prostředek. Stěžovatel je přesvědčen, že se svým jednáním snaží pomoci lidem a nikdy neměl žádnou vůli šířit ve společnosti toxikomanii či se jiným způsobem snažit distribuovat konopí. Stěžovatel dále předestírá Ústavnímu soudu podle něj zcela novou skutečnost, a to konkrétně § 2 nařízení vlády č. 207/1920 Sb., o uvolnění výroby a obchodu s konopím a konopnými výrobky, podle nějž se uvolňuje výroba a obchod s konopím a konopnou koudelí, jakož i s veškerými polotovary a výrobky konopnými. Dle stěžovatele je toto nařízení v rozporu s , kterým se pro účely stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu , na základě kterého došlo k odsouzení stěžovatele za trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Stěžovatel se domnívá, že větší právní váhu nařízení vlády č. 207/1920 Sb. dává nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2013

sp. zn.

, kterým došlo ke zrušení části ustanovení a také ke zrušení a přílohy č. 2 nařízení vlády , kterým se pro účely stanoví, co se považuje za jedy, a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Stěžovatel pak také namítá, že postup policejního orgánu při zjišťování celkové váhy rostlin a zjištění obsahu množství látky (tetrahydrokanabinol) je v rozporu se zákony a s vnitřními pokyny policejního orgánu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Pro posuzovanou věc je podstatné, že se stěžovatelovou argumentací a totožným petitem se Ústavní soud vypořádal již v usnesení ze dne 2. 7. 2019

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Totéž platí o návrzích na zrušení v záhlaví uvedených právních předpisů. Na odůvodnění uvedeného rozhodnutí lze tedy stěžovatele zcela odkázat. V nové ústavní stížnosti nepředložil žádné nové argumenty, které by mohly přimět Ústavní soud ke změně právního názoru. Postup obecných soudů totiž z ústavněprávního hlediska zcela obstojí.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný. Návrh stěžovatele na zrušení , která již byla zrušena , s účinností od 17. 10. 2015, byl odmítnut podle jako návrh nepřípustný. K návrhu na zrušení ostatních napadených právních předpisů pak Ústavní soud připomíná, že je-li ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, a tedy ji nelze věcně projednat, nelze též projednat návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu podle či odst. 2 písm. d) , neboť akcesorický návrh podle sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu