Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1928/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele P. W., zastoupeného Mgr. Tomášem Maxou, advokátem se sídlem Praha 1, Petrská 1136/12, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019 č. j. -201, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2018 č. j. -184 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. června 2017 č. j. -121, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a obchodní korporace UNIQA pojišťovna, a. s., se sídlem Praha 6, Evropská 136/810, zastoupené JUDr. Petrem Kazdou, advokátem se sídlem v Nymburku, Palackého třída 223/5, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "nalézací soud") zamítl žalobu stěžovatele, kterou se po částečném zastavení řízení domáhal proti vedlejší účastnici zaplacení částky 1 070 953,24 Kč jako pojistného plnění podle , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Dne 26. 11. 2011 se stala dopravní nehoda, při níž se střetlo vozidlo Volkswagen Trasporter, RZ XXX, které řídil stěžovatel, s vozidlem Ssang Yong REXTON, RZ YYY, řízeným P. H., které bylo v době nehody pojištěno u vedlejší účastnice pro případ odpovědnosti z provozu vozidla. Při dopravní nehodě vznikla stěžovateli těžká újma na zdraví.

2. Nalézací soud provedl rozsáhlé dokazování, především provedl důkaz spisem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. , z něhož bylo zjištěno, že stěžovatel byl v souvislosti s dopravní nehodou obviněn z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle , 2 , pro který na něj byla následně podána obžaloba. Rozsudkem č. j. -390 byl stěžovatel Okresním soudem v Příbrami zproštěn obžaloby, protože po výslechu řady svědků, rozsáhlém znaleckém dokazování, nebyl spolehlivě objasněn průběh nehodového děje. Stejný výsledek mělo i trestní řízení vedené u téhož soudu pod sp. zn. proti druhému řidiči P. H., který byl rovněž obžalován.

3. Nalézací soud napadeným rozsudkem žalobu stěžovatele zamítl, protože v řízení nebylo prokázáno, že by při provozu pojištěného vozidla Ssang Yong REXTON byly porušeny nějaké povinnosti. Zjednodušeně řečeno, ani přes rozsáhlé a důkladné dokazování nebylo možné s ohledem na poznatky současné vědy učinit závěr, jak přesně k předmětné dopravní nehodě došlo, zda ji způsobil stěžovatel nebo P. H. Nalézací soud v napadeném rozsudku také vysvětluje, proč neprovedl výslech znalce Ing. Libora Kopala, jehož písemné závěry považuje za nepřesvědčivé, a proč dokazování podle ukončil.

4. Proti rozsudku nalézacího soudu podal stěžovatel odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") tak, že rozsudek nalézacího soudu potvrdil a vedlejší účastnici nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že stěžovatel neprokázal své tvrzení o tom, že P. H. zavinil předmětnou dopravní nehodu, ocitl se v důkazní nouzi, a ve sporném řízení, které je ovládáno zásadou dispoziční a projednací, nalézací soud správně rozhodl v neprospěch stěžovatele, v jehož zájmu bylo prokázat tvrzenou skutečnost, což se mu nepodařilo. Odvolací soud vysvětluje rovněž v odůvodnění napadeného rozsudku, proč i podle jeho názoru nebylo výjimečně nutné provést výslech zpracovatele posudku Ing. Libora Kopala ani zpracovatele posudku za VUT Brno. Dospěl-li nalézací soud k přesvědčivému závěru, že nelze s jistotou určit průběh nehodového děje i jeho viníka, bylo by v rozporu s ekonomikou řízení provádět další dokazování.

5. Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl dovolání stěžovatele jako nepřípustné, neboť se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Také podle Nejvyššího soudu byl procesní postup soudu nalézacího, při němž nebyl výjimečně vyslechnut znalec, v tomto konkrétním případě správný.

6. Stěžovatel v podané ústavní stížnosti zejména namítá, že bylo porušeno jeho právo na řádné řízení ve smyslu d (dále jen " ") a na projednání věci v jeho přítomnosti ( y). K porušení stěžovatelových ústavních práv mělo dojít především tím, že nebyl vyslechnut jím navržený znalec Ing. Kopal a bylo na něj nepřípustně přesunuto důkazní břemeno ve vztahu k prokázání průběhu nehodového děje.

7. Ústavní soud se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí, připojil procesní spis, z něhož při rozhodnutí také vycházel, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

8. Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že upuštění od výslechu znalce podle

, věta poslední, je výjimečný procesní postup. Zákon jej však nezakazuje; připouští, že se soud v odůvodněných případech může spokojit s písemným posudkem znalce. Znalecký posudek je důkazní prostředek zásadně založený na prvku ústnosti (výslechu znalce), výjimečně, odůvodní-li soudy svůj postup, mohou provést tento důkaz, aniž by znalce vyslechly - právě to se v souzené věci stalo. Je třeba zdůraznit, že v rámci civilního i trestního řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování - včetně dokazování znaleckého, při němž bylo vyslechnuto více znalců. Bylo podáno několik znaleckých posudků (včetně posudku ústavního) a ani jedním nebylo bezpečně prokázáno, jak přesně k předmětné dopravní nehodě došlo. Nevyslechl-li nalézací soud znalce Ing. Kopala a přitom svůj postup v rozsudku řádně odůvodnil, nelze dospět k závěru, že tím byly porušeny ústavní zásady řádně vedeného řízení.

9. Stejně tak se nelze se stěžovatelem ztotožnit v tom, že by v řízení došlo k "nepřípustnému přelévání" důkazní povinnosti k tvrzení o průběhu předmětné dopravní nehody. Ani v trestním řízení, které je ovládáno zásadou vyšetřovací, nebylo po rozsáhlém dokazování zjištěno, jaký byl přesně nehodový děj, a nelze tak určit, kdo za nehodu odpovídá. I to je skutkový a právní závěr, který soudy řádně a přesvědčivě odůvodnily. V civilním řízení postupuje soud v duchu zásady projednací a bylo na stěžovateli, aby prokázal svoji skutkovou verzi o průběhu dopravní nehody, což se mu nepodařilo a soudy srozumitelným důvodem vysvětlily, proč byla jeho žaloba zamítnuta.

10. Pouhá nespokojenost stěžovatele s výsledkem řízení před obecnými soudy důvodnost ústavní stížnosti založit nemůže, a proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu