Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2876/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Kupsy, proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2019 č. j. -220 a č. j. -221, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Servatech s. r. o., sídlem Záběhlická 134/95, Praha 10 - Záběhlice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 2. 9. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše citovaných usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavní práva, a to práva na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a dalších, jako přístup k soudu.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

3. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva se považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či rozhodnutí (srov. ).

4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po procedurální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že současně s touto stížností zasílá Nejvyššímu soudu dovolání proti daným rozsudkům (sc. usnesením), a to z těchto důvodů, "že již jednou mu byla ústavní stížnost zamítnuta z důvodů opožděnosti, jelikož stěžovatel čekel až jak rozhodne NS (v rámci vyčerpání všech možných postupů jak říká , stěžovatel čekal až jak jak rozhodne NS a přesto mu byla ÚS stížnost zamítnuta - jako opožděná. Ovšem v druhé jiné ústavní stížnosti, byla tato odmítnuta jako předčasná (naprosto v souladu s daným ) neb ještě nerozhodl NS, a tak je pochopitelné že stěžovatel jako lajk se těžko v tomto orientuje a proto aby předešel zmaru ve svém dožadování se spravedlnosti ať z kteréhkoliv důvodů, pojisťuje se takto." Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 10 zjistil, že dne 3. 9. 2019 bylo tomuto soudu doručeno stěžovatelovo dovolání proti oběma usnesením městského soudu.

6. Podal-li stěžovatel proti usnesením napadeným ústavní stížností mimořádný opravný prostředek, je nezbytné toto dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Z uvedeného lze dovodit, že stěžovatelova ústavní stížnost je návrhem nepřípustným podle .

7. Současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí dovolacího soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu y. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí dovolacího soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.

8. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelovu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako nepřípustnou podle . Vzhledem k tomuto rozhodnutí nepovažoval Ústavní soud za nezbytné, aby stěžovatele vyzýval k odstranění vad ústavní stížnosti, zejména nedostatku předepsaného právního zastoupení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2019

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj