Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2645/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele T. R., zastoupeného Mgr. Václavem Hebkým, advokátem, sídlem Sokolská 1802/32, Praha 2 - Nové Město, proti zásahu orgánu veřejné moci a nespecifikovaným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a dalším rozhodnutím na ně navazujícím, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. V ústavní stížnosti podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatel namítá, že níže specifikovaným zásahem orgánu veřejné moci a dále nespecifikovanými rozhodnutími bylo porušeno zejména jeho právo na soudní ochranu podle a násl. d (dále jen " ") a právo na zákonného soudce podle y.

2. Petit ústavní stížnosti pak stěžovatel formuluje takto: "I. Ústavní soud vyslovuje, že postupem orgánu veřejné moci spočívajícím v přidělení jiného než zákonného soudce ve věci vedené pod sp.zn.: , Městského soudu v Praze bylo porušeno základní ústavní právo stěžovatele na zákonného soudce, zaručené článkem 38 odst. 1 d. [...] II. Ústavní soud takto explicitně vyslovuje, že soudce Jarmila Hanuliaková nebyl v předmětné věci přidělen stěžovateli v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. [...] III. Rozhodnutí vydaná pod sp. zn.: , Městského soudu v Praze, jakož i další, na ně navazující rozhodnutí se zrušují."

3. Z ústavní stížnosti - ač je stěžovatel zastoupen advokátem - na pokraji srozumitelnosti dále vyplývá, že stěžovatel také brojí proti průtahům způsobených tím, že soudy údajně odmítají odesílat stěžovatelovy, mnohdy cyklicky podávané - jak stěžovatel sám v odst. 6 ústavní stížnosti zmiňuje - opravné prostředky.

4. Dříve než Ústavní soud mohl přistoupit k přezkumu napadených rozhodnutí obecných soudů, musel zkoumat, zda návrh stěžovatele splňuje veškeré náležitosti stanovené . Přitom zjistil, že tomu tak není.

5. Namítá-li stěžovatel porušení práva na zákonného soudce v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , respektive že v jeho věci rozhodoval soudce vyloučený, pak mimo jiné nedoložil, že podal žalobu pro zmatečnost, případně jak o této žalobě bylo rozhodnuto, když žádná taková rozhodnutí v petitu ústavní stížnosti nekonkretizuje. Proto Ústavní soud odmítl v tomto rozsahu stěžovatelovu ústavní stížnost pro nepřípustnost podle . Přitom žádné důvody podle ve věci stěžovatele dány nejsou - ostatně stěžovatel se ve skutečnosti o tvrzení přesahu vlastních zájmů ani nepokouší.

6. Domáhá-li se stěžovatel vyslovení výroku, jak jej specifikoval pod bodem II. jím formulovaného petitu, pak Ústavní soud k projednání takového návrhu není příslušný podle [srov. k tomu přiměřeně též usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 12. 2012 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

7. Tvrdí-li stěžovatel průtahy v řízení spočívající v tom, že soudy nepředkládají v patřičných lhůtách příslušným soudům stěžovatelem podávané opravné prostředky, pak i v situaci, kdy Ústavní soud vyjde ze stěžovatelova tvrzení, že proti tomuto zásahu orgánu veřejné moci podal všechny zákonem předvídané opravné prostředky, stěžovatel argumentačně přesvědčivě neprokázal, zda k těmto průtahům skutečně dochází - stěžovatel mohl uvést například konkrétní dataci týkající se jednotlivých řízení - když dále neuvádí, jak soudy na jím tvrzené průtahy reagovaly. Nic takového však stěžovatel neučinil a jeho argumentace v ústavní stížnosti je v tomto ohledu nepřesvědčivá a nepřehledná. Proto Ústavní soud v tomto rozsahu odmítl ústavní stížnost podle pro zjevnou neopodstatněnost.

8. Žádá-li konečně stěžovatel pod bodem III. jím formulovaného petitu zrušit rozhodnutí vydaná v řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , pak v tomto rozsahu Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle pro vady, neboť stěžovatel uvedená rozhodnutí dostatečně nespecifikoval, natož aby je podle v kopii k ústavní stížnosti přiložil (srov. k tomu přiměřeně rovněž usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 1. 2016 ve věci téhož stěžovatele).

9. Na základě výše uvedeného Ústavní soudu ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl. Zčásti tak učinil z důvodů uvedených v , d) a e) , zčásti pak podle téhož zákona. Vzhledem k výsledku řízení o ústavní stížnosti nepovažoval Ústavní soud za nutné, aby stěžovatele vyzýval k odstranění vad plné moci a k doložení zákonem předepsaných příloh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2019

Josef Fiala v. r.

předseda senátu