Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1763/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci návrhu stěžovatele Libora Němečka, proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2019 č. j. -12 a ze dne 14. 3. 2019 č. j. -28 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2018 č. j. -38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl dne 29. 5. 2019 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož brojí stěžovatel proti shora uvedeným rozhodnutím a požaduje jejich zrušení.

2. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

3. Na základě zjištění, že stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti předepsané , zejména že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na následky jejich neodstranění; výzva mu byla doručena dne 12. 7. 2019. V závěru stanovené lhůty stěžovatel na výzvu reagoval přípisem doručeným dne 2. 8. 2019, v němž informoval, že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta (pozn. tvrzení o podání žádosti nedoložil) a požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad.

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel (sám nebo společně s Ilonou Dočekalovou) se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, přičemž v řízení byl většinou zastoupen advokátem. V těch případech, kdy zastoupen nebyl, byl podrobně informován o náležitostech ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení (např. ve věci

sp. zn.

,

sp. zn.

). Lze tak vycházet ze spolehlivého předpokladu, že stěžovateli jsou známé obsahové i formální náležitosti ústavní stížnosti.

5. Ústavní soud má za to, že lhůta dvou měsíců stanovená je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti, její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Ve stěžovatelově věci mu bylo napadené usnesení Nejvyššího správního soudu doručeno dne 1. 4. 2019, ústavní stížnost tak podal v samém závěru zákonné lhůty; i přes toto zjištění mu Ústavní soud poskytl další lhůtu k odstranění vad, kterou však stěžovatel nevyužil a vady podání neodstranil. Lhůta v trvání třiceti dnů od obdržení výzvy a písemného poučení o vadách návrhu (též s přihlédnutím ke stěžovatelovým zkušenostem z řízení před Ústavním soudem) je dostatečná k tomu, aby navrhovatel vady podání odstranil a doplnil ho tak, jak byl informován v poučení ze dne 27. 6. 2019. Je věcí každého stěžovatele, který se obrací na Ústavní soud s ústavní stížností, aby tak učinil způsobem a formou odpovídající . V případě, že se poučením Ústavního soudu o odstranění vad návrhu takový subjekt řídit nehodlá, či tak nechce učinit v jemu poskytnuté lhůtě, musí počítat s následky spojenými s nerespektováním podmínek výzvy, o nichž byl předem vyrozuměn. Za této situace Ústavní soud žádosti stěžovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad nevyhověl.

6. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení a ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2019

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj