Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2617/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu R. V., t. č. Věznice Mírov, proti sdělení Ministerstva spravedlnosti č. j. MSP-300/2019-ODKA-SPZ/8 ze dne 23. 7. 2019, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení v záhlaví uvedeného sdělení, jímž Ministerstvo spravedlnosti mělo odmítnout jeho podnět, aby podalo v jeho trestní věci stížnost pro porušení zákona.

2. Podle navrhovatele mělo být tímto sdělením porušeno jeho právo na spravedlivý proces zaručené v d (dále jen " "), právo na rovnost stran dle y a právo na řádné odůvodnění rozhodnutí, které zaručuje trestní řád.

3. Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření, nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, vždy ověřuje, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jímž je Ústavní soud podle y vázán. V projednávané věci nepřehlédl vadu návrhu, označeného navrhovatelem jako ústavní stížnost, spočívající v absenci povinného právního zastoupení stěžovatele ( ), ale netrval na jejím odstranění, neboť z údajů obsažených v návrhu bylo zjevné, že jeho věcný přezkum je vyloučen.

4. Podle ustanovení , odst. 3 je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, není-li k jeho projednání příslušný.

6. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně vyložil, že procesním prostředkem k ochraně práva ve smyslu není jakýkoli procesní prostředek, který je sice způsobilý změnit nepříznivou situaci stěžovatele, avšak stěžovateli přímo nepřísluší. Takovým prostředkem je i stížnost pro porušení zákona ( a násl. tr. řádu), která není v dispozici stěžovatele; ten může dát k jejímu uplatnění pouze podnět (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 5. 1994, U 11/2 SbNU 219). S podáním podnětu není spojeno zahájení žádného soudního řízení, závisí na ministru spravedlnosti, který může podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, aby po posouzení splnění podmínek k jejímu podání rozhodl, zda podnětu vyhoví či nikoli (srov. též Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. . Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 557).

7. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona lze chápat pouze jako informaci pro subjekt oprávněný k jejímu podání (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 10. 2001, usnesení

sp. zn.

ze dne 1. 10. 2003, usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 9. 2008 a další dostupná na http://nalus.usoud.cz), z čehož vyplývá, že ani odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti, či vyrozumění o této skutečnosti ministerstvem nelze považovat za rozhodnutí či opatření ve smyslu ustanovení ; ministerstvo, resp. ministr spravedlnosti při aplikaci ustanovení tr. řádu nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech stěžovatele, nýbrž pouze o tom, zda realizuje svoje oprávnění (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 5. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 6. 2012).

8. S ohledem na výše uvedené nezbývá než konstatovat, že ve vztahu k vyrozumění o odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona jde o návrh, k jehož projednání nemá Ústavní soud kompetenci (slovy není "příslušný"). Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2019

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka