Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2387/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti Rosalie Davidové, zastoupené JUDr. Jaroslavem Hostinským, advokátem, sídlem Vinohradská 2136/126, Praha 3 - Vinohrady, proti usnesení Mgr. Jana Škarpy, soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha 4, ze dne 17. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-468, ze dne 18. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-469, ze dne 18. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-470 a ze dne 18. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-471, za účasti Mgr. Jana Škarpy, soudního exekutora, jako účastníka řízení, a Živana Macháčka, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena její základní práva zaručená d a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Napadenými usneseními byl v exekuční věci vedlejšího účastníka jako oprávněného proti stěžovatelce jako povinné nařízen dražební rok konkrétních nemovitých věcí s tím, že elektronická dražba bude zahájena dne 6. 8. 2019 ve 13.00 hod. a bude ukončena nejdříve ve 13.30 hod. (výroky I), dále bylo oznámeno, že výše jistoty byla dražebními vyhláškami ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-163 stanovena částkou 40 000 Kč, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-164 částkou 10 000 Kč, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-165 částkou 20 000 Kč a ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-166 částkou 80 000 Kč (výroky II) a že ostatní výroky dražebních vyhlášek ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-163 ve znění usnesení ze dne 4. 10. 2018 č. j. 206 EX 30/10-400, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-164, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-165 ve znění usnesení ze dne 4. 10. 2018 č. j. 206 EX 30/10-400 a ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-166 ve znění usnesení ze dne 4. 10. 2018 č. j. 206 EX 30/10-400 zůstávají v platnosti (výroky III).

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že účastník řízení všechny čtyři elektronické dražby nařídil na tentýž den i hodinu a že odkázal na výroky dražebních vyhlášek ze dne 27. 2. 2015, které ponechal v platnosti, takže paralelně vedené dražby mají proběhnout na základě ocenění nemovitostí a vyvolávacích cen, které jsou vzhledem k současným cenám nemovitostí neaktuální.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. Podle není proti napadeným usnesením odvolání přípustné. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nemá k dispozici žádný procesní prostředek, jímž by tato rozhodnutí mohla napadnout, po formální stránce podmínka přípustnosti ústavní stížnosti podle (a contrario) byla naplněna. Není tomu tak ale z hlediska materiálního.

7. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y) a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ]. Ústavní stížnost pak podle písm. d) y představuje procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity; ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti a principu minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů, resp. orgánů veřejné moci obecně vyplývá, že rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci řízení samotného či cestou obecného soudnictví.

8. Dražební vyhláška má spíše informativní povahu (viz Jirsa J. a kol. Občanské soudní řízení. 4. část, Soudcovský komentář, ASPI, komentář k § 336b) a důvodem, proč zákonodárce od 1. 1. 2013 vyloučil možnost podat proti nezákonné dražební vyhlášce odvolání, bylo, že dotčené osoby se mohou domoci nápravy jiným způsobem, neboť "případná zjištění nezákonnosti mohou být podnětem k tomu, aby se [...] účastnily dražebního jednání, vznášely při něm své námitky a případně podaly odvolání proti usnesení o příklepu, aby dosáhly toho, že toto usnesení bude případně změněno tak, že se příklep neuděluje" (viz Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. . Komentář, 2. vydání, Praha, C. H. Beck, 2017, str. 1358).

9. Z toho plyne, že stěžovatelka svá práva, na nichž měla být zkrácena výše uvedeným způsobem, může bránit v dalším průběhu exekučního řízení, a tudíž napadená rozhodnutí nemohou být předmětem samostatného ústavněprávního přezkumu. Nutno dodat, že namítá-li stěžovatelka, že došlo v době mezi vydáním usnesení o ceně a vydáním dražební vyhlášky, resp. napadených rozhodnutí, ke změně okolností rozhodných pro ocenění nemovitých věcí, mohla zřejmě (s ohledem na specifické okolnosti případu, kdy původně nařízená dražba byla odročena) podat návrh na změnu usnesení o ceně ( ), přičemž z ústavní stížnosti není patro, že by tak učinila (srov. ).

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl. Návrh na odložení vykonatelnosti je ve vztahu k ústavní stížnosti návrhem akcesorickým a jako takový sdílí její osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2019

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj