Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2243/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti F. Š., t. č. Vazební věznice P. O. BOX 100, Ostrov nad Ohří, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. června 2019 č. j. -8, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 2. 7. 2019 se stěžovatel s tvrzením o porušení práva na informace o činnosti Vězeňské služby České republiky domáhal zrušení shora označeného usnesení, jímž byla odmítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2019 č. j. -20 z důvodu jejího opožděného podání.

Společně s návrhem stěžovatel žádal, aby mu byla k ochraně jeho práv v řízení o ústavní stížnosti ustanovena JUDr. Irena Straková, advokátka, sídlem Karlovo nám. 18 v Praze 2.

Podáním ze dne 14. 7. 2019 stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudců Ústavního soudu Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka a žádal, aby byli vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod

sp. zn.

. Stěžovatel rovněž navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů a přiznáno právo na bezplatné právní zastoupení.

Stěžovatelovo podání ze dne 2. 7. 2019 nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem pro jeho formální vadu - stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")].

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

Pro posuzovaný případ je významné zjištění, že stěžovatel se obrací na Ústavní soud s návrhy trpícími stejnými vadami opakovaně, přičemž byl vícekrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a dalších). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, přestože z odmítnutých ústavních stížností, které k Ústavnímu soudu podal, mu musí být důsledky neodstranění vad návrhu zcela zřejmé.

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem (s možností obrátit se na Českou advokátní komoru se žádostí o určení právního zástupce s tím, že Ústavní soud není oprávněn stěžovateli ustanovit zástupce), pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tak se také stalo v posuzovaném případě.

K námitce podjatosti shora uvedených soudců Ústavního soudu Ústavní soud nad rámec uvedeného konstatuje, že vzhledem k faktu, že ústavní stížnost byla odmítnuta soudkyní zpravodajkou (proti které stěžovatel námitku podjatosti nevznesl), nebylo třeba činit žádné procesní úkony směřující k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti, neboť v případě odmítnutí ústavní stížnosti pro vady podle je rozhodnutí vyhrazeno pouze soudci zpravodaji.

Za dané situace, shodně jako v desítkách dalších věcí téhož stěžovatele, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2019

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka