Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2274/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti J. Š., zastoupeného JUDr. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem Komenského 939/21a, 468 61 Jablonec nad Nisou, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2019, č. j. -802, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 11. 7. 2019 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 11. 7. 2018, č. j. -750, zproštěn obžaloby pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) tr. z. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci dne 16. 1. 2019 svým usnesením č. j. -778 odvolání státního zástupce zamítl. K dovolání nejvyššího státního zástupce Nejvyšší soud zrušil napadená rozhodnutí nižších soudů a věc přikázal okresnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu si podal stěžovatel předmětnou ústavní stížnost, v níž namítl porušení zásady ne bis in idem. Dovoláním nejvyššího státního zástupce brojil proti posouzení jedné dílčí částí skutku, která podle soudů nižších stupňů již nebyla schopna ani přestupkového postihu. Podání samotného dovolání považuje stěžovatel za nepřípustné. Zásahy ze strany státní moci považuje stěžovatel za neproporcionální, provedená domovní prohlídka byla dle jeho názoru nezákonná. Trestní řízení je podle stěžovatele nepřiměřeně dlouhé.

III.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

V ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány již není standardním postupem možná. Ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva, protože není součástí soustavy obecných soudů (usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 9. 2012).

V předmětném případě nastala situace, kdy stěžovatel brojí proti zrušujícímu rozsudku Nejvyššího soudu. Je zřejmé, že obecné soudy se budou danou věcí ještě zabývat a ústavní stížnost je tak třeba s ohledem na shora řečené považovat za předčasnou. Pokud stěžovatel stran přípustnosti odkázal na nález Ústavního soudu

sp. zn.

, nutno uvést, že v dané věci Nejvyšší soud nerespektoval zákonné limity, které mu při přezkumu trestní řád vymezuje. Právě projednávaný případ je odlišný v tom, že okresní soud se bude zaobírat tím, zda vytýkaným jednáním nemohly být naplněny znaky skutkové podstaty přestupku, podle zvláštního právního předpisu.

Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. července 2019

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj