Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1961/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatele V. V., zastoupeného JUDr. Martinem Krumichem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 427/19, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 9. května 2019, č. j. -1622, ve spojení s návrhem na odklad vykonatelnosti, za účasti Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, jako účastníka řízení a 1. nezletilého V. V. a 2. G. V., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost i připojený návrh se odmítají.

Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 28. listopadu 2018, č. j. -1527, , Okresní soud v Kroměříži (dále jen "okresní soud") především zamítl návrh stěžovatele (otce) na změnu péče, na stanovení výživného pro nezletilého syna a návrh na zákaz styku nezletilého s matkou (výrok I), změnil rozsah styku stěžovatele s nezletilým a vyslovil jeho předběžnou vykonatelnost (výroky II a III) a uložil rodičům nezletilého povinnosti spjaté s realizací styku (výroky IV a V). K odvolání stěžovatele rozhodl napadeným rozsudkem Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně (dále jen "odvolací soud"), a to tak, že rozsudek okresního soudu ve výroku I v částech zamítajících návrhy na změnu péče o nezletilého a zákaz jeho styku s matkou (druhé vedlejší účastnice) potvrdil (výrok I) a část téhož výroku ohledně výživného pro nezletilého změnil tak, že výživné, stanovené stěžovateli naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. srpna 2017, č. j. -1437, částkou 3000 Kč, počínaje dnem 23. září 2017 zvýšil na 5000 Kč měsíčně a dlužné výživné za dobu od 23. září 2017 do 30. dubna 2019 ve výši 38 533 Kč uložil stěžovateli zaplatit do 6 měsíců od právní moci rozsudku (výrok II). Rozsudek okresního soudu ve výrocích II., III., IV. a V. změnil odvolací soud tak, že se styk otce s nezletilým nestanoví, čímž změnil i výrok I. rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. srpna 2017, č. j. -1437, (výrok III).

Právně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), namítá, že se odvolací soud vůbec nezabýval podaným odvoláním, ale provedl prvostupňové řízení o úpravě výživného, aniž toto řízení řádně zahájil podle , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "z. ř. s."). Otec (stěžovatel) tak nemohl na tento postup soudu nijak reagovat, a to až do vyhlášení a doručení napadeného rozsudku; odvolací soud nerespektoval právo na veřejné projednání věci s možností vyjádřit se, a tím byl vyloučen soudní přezkum zákonnosti. Soud odvolací vystupoval jako soud nalézací a stěžovateli tak byl upřen opravný prostředek.

Ústavní soud se seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí, vyžádal si u odvolacího soudu protokol z jednání ze dne 9. 5. 2019, při němž byl vyhlášen napadený rozsudek, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Úkolem Ústavního soudu není přezkoumávat v další instanci rozhodnutí obecných soudů, čehož se stěžovatel domáhá. Jeho ústavní stížnost je výlučně vyjádřením nesouhlasu s výsledkem řízení ve věci péče soudu o nezletilého syna stěžovatele (o určení výživného) a postrádá jakýkoli ústavní rozměr. Odvolací soud provedl dne 9. 5. 2019 jednání, k němuž řádně obeslal účastníky řízení (jejich zástupce), v jejich přítomnosti doplnil dokazování a dal jim prostor pro uplatnění procesních i hmotněprávních argumentů. Postup odvolacího soudu nebyl tedy překvapivý či nepředvídatelný, jak uvádí stěžovatel ve své stížnosti. Stěžovatel dostal prostor, aby uplatnil svá procesní práva a výsledkem bylo napadené rozhodnutí, s nímž se stěžovatel nemůže smířit, což však není důvodem pro jeho zrušení. Takzvané právo na spravedlivý proces nezaručuje účastníkovi výsledek řízení podle jeho představ, ale projednání a rozhodnutí věci podle příslušných procesních pravidel, což se v tomto případě bezezbytku stalo.

Odvolací soud vydal napadené rozhodnutí v rámci řádně vedeného řízení, podrobně je odůvodnil, jak mu zákon ukládá, a vysvětlil přesvědčivě jeho důvody. V řízení před obecnými soudy nebylo porušeno žádné procesní právo stěžovatele, natož některé z ústavních práv, které stěžovatel zmiňuje ve své stížnosti. Ústavní soud nenašel žádný důvod, pro který by měl v rozhodovací činnosti odvolacího soudu zasahovat; proto podle senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Stěžovatel spojil s ústavní stížností také návrh na odklad vykonatelnosti. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnosti týkající se opatrovnických věcí vyřizuje Ústavní soud vždy přednostně, rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele bez prodlení, a nebylo tak nutno rozhodovat o návrhu na odklad vykonatelnosti samostatně. Ani tento akcesorický návrh Ústavní soud neshledal důvodným, jak patrno z osudu ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. července 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu