Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 1 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (6)107763.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 1829/19
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Marie Kožejové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. března 2019 č. j. 10 As 35/2019 -30, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu elektronicky dne 4. 6. 2019, řádně doplněnou do tří dnů předložením písemného originálu (§ 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů), se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 30 , čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobo d a porušení čl. 90 Ústavy České republik y domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud rozhodl, že stěžovatelce neustanovuje zástupce pro řízení o kasační stížnosti (výrok I.), kasační stížnost zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Stěžovatelčinu stížnost nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem , jelikož trpěla formálními a obsahovými nedostatky [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Ústavní soud ")], zejména však stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30 , § 31 zákona o Ústavním soudu ).
Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem ; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se obrací na Ústavní soud s návrhy trpícími stejnými vadami opakovaně, přičemž byla opakovaně vyzývána k odstranění jejich vad a poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem , včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (srov. např. výzvy ve věcech z poslední doby vedených pod
sp. zn. III. ÚS 226/17
,
,
či
). V těchto případech stěžovatelka, ač byla k tomu vyzvána, předmětnou vadu svého návrhu neodstranila, a proto Ústavní soud její návrh z tohoto důvodu odmítl. Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelka byla řádně seznámena s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem , včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Stěžovatelka však i nadále volí postup, kterým nerespektuje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, přestože z řady ústavních stížností z tohoto důvodu odmítnutých, které k Ústavnímu soudu podala (srov. např. usnesení ve věcech vedených pod
sp. zn. IV. ÚS 372/19
,
,
,
,
), jí musí být důsledky neodstranění vad návrhu zcela zřejmé.
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zásadu, že se na Ústavní soud nemůže obrátit jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tak se také stalo v posuzovaném případě.
Za dané situace Ústavní soud shledal v posuzované věci důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. července 2019
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka