Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 772/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka, o ústavní stížnosti H. R., zastoupené JUDr. Jaroslavou Ježkovou, advokátkou, se sídlem K. J. Erbena 1266, Nová Paka, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 22. listopadu 2018 č. j. -2526, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Předchozí průběh řízení a vymezení věci

1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 4. března 2019, navrhovala podle ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 22. listopadu 2018 č. j. -2526. Stěžovatelka namítala, že napadeným rozhodnutím byla porušena její základní práva podle , a d (dále jen " "), podle y (dále jen " ") ve spojení s a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a a Úmluvy o právech dítěte.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. června 2018 č. j. -2455 byl návrh otce nezletilého syna na změnu úpravy styku s nezletilým zamítnut. K odvolání podanému otcem nezletilého Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, rozsudkem napadeným ústavní stížností, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že rozsah styku otce s nezletilým synem, naposledy stanovený rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. prosince 2014 č. j. -1337 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 9. září 2015 č. j. -1459, se rozšiřuje tak, že otec je dále oprávněn stýkat se s nezletilým během letních prázdnin, a to druhý kalendářní týden v měsíci červenci a druhý kalendářní týden v měsíci srpnu, vždy od neděle předcházející tomuto týdnu 16:00 hod. do následující neděle 16:00 hod. Během letních prázdnin však nebude probíhat styk otce s nezletilým ve čtvrtek sudého kalendářního týdne.

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zpochybnila provedené důkazní řízení a namítala, že krajský soud dospěl k nesprávnému právnímu závěru, jeho rozhodnutí je excesem, nemá oporu v provedeném dokazování a není v zájmu nezletilého.

4. Stěžovatelka uvedla, že otec nezletilého se o něj není schopen postarat, nezletilý nemá v bytě otce žádné zázemí a krajský soud nevyvinul žádné úsilí, aby si opatřil důkaz místním šetřením opatrovníka v místě bydliště otce. Vztah mezi otcem a nezletilým není utvořen pevně, nezletilý k němu nemá důvěru a necítí se s ním být v bezpečí. V době rozhodnutí odvolacího soudu nebyl nezletilý připravený na týdenní kontakt s otcem. Otec přitom plně kontakty v rámci běžného styku řádně nevyužívá. Kontakt o prázdninách nedoporučil ani klinický psycholog, ani opatrovník nezletilého.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až ). Ústavní stížnost je přípustná ( ), neboť stěžovatelka nemá k dispozici jiné zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu u a dospěl k závěru, že k porušení namítaných základních práv stěžovatelky v projednávané věci nedošlo a ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že právo na spravedlivý proces podle y a Úmluvy je porušeno, pokud je komukoliv upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud soud odmítá jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud zůstává v řízení bez zákonného důvodu nečinný. V této souvislosti Ústavní soud dodává, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y). Není tedy součástí soustavy obecných soudů a nenáleží mu ani výkon dohledu nad jejich rozhodovací činností. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikace jsou záležitostí obecných soudů. Ústavní soud může do jejich činnosti zasáhnout pouze tehdy, pokud právní závěry obecných soudů jsou v příkrém nesouladu se skutkovými zjištěními nebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění nevyplývají, nebo pokud porušení některé z norem podústavního práva v důsledku svévole (např. nerespektováním kogentní normy), anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. uplatněním přepjatého formalismu při aplikaci práva), zakládá porušení základního práva nebo svobody.

8. V posuzované věci Ústavní soud mimořádný odklon od zákonných zásad ovládajících postupy soudů v řízení soudním, stejně jako vybočení z pravidel ústavnosti, obsažených v judikatuře Ústavního soudu, jež by odůvodňovaly jeho případný kasační zásah, nezjistil. Za výše uvedených okolností proto nemá relevanci ani odkaz stěžovatelky na judikaturu Ústavního soudu, neboť zde chybí přímý vztah k posuzované věci.

9. Odvolací soud doplnil dokazování podle a přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dovodil, že odvolání podané otcem nezletilého je důvodné. Odvolací soud konstatoval, že dosavadní úprava styku otce s nezletilým, tedy styk s nezletilým bez přespání u otce v omezeném rozsahu, je úpravou, dle které se otec stýká s nezletilým v menším rozsahu, než je obvyklé. Přitom zjistil, že úprava styku otce s nezletilým ponechaná na dohodě rodičů, je modelem nefunkčním. Jde o dva týdny během letních prázdnin, spojených s přespáním nezletilého u otce, a je na rodičích nezletilého, aby tomuto rozhodnutí přizpůsobili své jednání a na tuto úpravu styku nezletilého připravili. V situaci, kdy oba rodiče deklarují - na straně stěžovatelky motivaci ve vztahu k nezletilému za účelem styku s otcem a na straně otce připravenost reagovat na konkrétní potřeby dítěte, tedy včetně toho, že pokud syn požádá, běžně akceptovat jeho žádost o zkrácení styku a je tak schopen reagovat i pro období letních prázdnin, není důvodu běžný styk omezovat, tedy nestanovit ho ani během letních prázdnin.

10. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí pak vyplývá, že odvolací soud se celou věcí velmi podrobně zabýval a své rozhodnutí zcela logickým a přezkoumatelným způsobem odůvodnil a rozvedl, jakými úvahami se při svém rozhodování řídil a podle kterých zákonných ustanovení postupoval. Ve výkladu aplikovaných právních předpisů neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole, takže ani z tohoto pohledu není možno ústavní stížnost shledat důvodnou. Ústavní soud považuje odůvodnění napadeného rozhodnutí za ústavně konformní a srozumitelné. Proto lze bez dalšího na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázat.

11. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu