Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1253/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jaroslava Fenyka a Jana Filipa o ústavní stížnosti Ondřeje Krejčího, zastoupeného Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, proti rozsudkům Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, č. j. -204, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2016, č. j. -142, a Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 3. 2016, č. j. -103, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Prachaticích jako účastníků řízení a korporace UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1 jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se před obecnými soudy domáhal, aby bylo určeno, že zástavní právo zřízené ve prospěch vedlejší účastnice (žalované) smlouvou o zřízení zástavního práva ve formě notářského zápisu, sepsaného notářem JUDr. Miloslavem Jindřichem pod sp. zn. N 314/2007, NZ 286/2007, k zajištění pohledávky vedlejší účastnice ve výši 3 100 000 Kč ke spoluvlastnickému podílu stěžovatele ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech, zapsaných na LV č. X, katastrální území Horní Vltavice, neexistuje.

Důvodem, proč se stěžovatel domáhal shora uvedeného určení, byla skutečnost, že shora uvedený notářský zápis nemá podle něj všechny povinné zákonné náležitosti. Konkrétní vada podle něj spočívá v tom, že způsob ověření totožnosti jednajících osob uvedený v tomto notářském zápise neodpovídá § 64 notářského řádu, který požaduje prokázání totožnosti "platným úředním průkazem". V daném případě však došlo k jejímu ověření pouze "úředním průkazem" - tedy nebyla ověřena jeho platnost a ani není zřejmé, o jaký úřední průkaz se mělo jednat.

Stěžovatel je přesvědčen, že napadenými rozsudky bylo zasaženo do jeho práv, která jsou garantována d (dále jen " "), konkrétně pak v článku 11 odst. 1 a y. Podle jeho názoru notářský zápis musí obsahovat výslovné označení způsobu, jak notář zjistil totožnost účastníků, tj. že v něm musí být výslovně uveden některý ze způsobů, kterým se podle notářského řádu prokazuje pro účely sepsání notářského zápisu totožnost účastníků a kterým z nich byla při sepsání notářem totožnost účastníků skutečně prokázána. Má-li jít o platný úřední průkaz, musí být z notářského zápisu zřejmé, o který úřední průkaz se jedná a že byl ke dni sepsání platný, aby bylo možné uvedenou skutečnost následně ověřit. Celý postup obecných soudů, které shora uvedené nevzaly v úvahu, je tak vůči stěžovateli diskriminační.

Ústavní soud se seznámil s obsahem podané stížnosti a napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Soudy všech stupňů se věcí pečlivě zabývaly a vydaly rozhodnutí, na která lze pro stručnost odkázat, protože jsou přesvědčivě odůvodněna a závěry soudů k jsou srozumitelně vysvětleny. Je třeba zdůraznit, že v tomto případě se věcí zabýval Nejvyšší soud meritorně (nikoliv jen procesně) a vydal napadený rozsudek, v němž je vysvětleno, z jakého důvodu je třeba v tomto případě považovat předmětný notářský zápis za platný. Dovolací soud dospěl navíc k (řádně odůvodněnému) závěru, že případný nedostatek formy notářského zápisu neznamená neplatnost obsahu notářského zápisu (zástavní smlouvy), který z hlediska smluvního ujednání obstojí jako soukromá .

Ústavní soud nemá, co by k odůvodnění rozhodnutí obecných soudů dodal, natož aby nalezl důvod pro jejich zrušení; pouhá polemika se závěry obecných soudů nemůže vést ke kasačnímu zásahu Ústavního soudu. Nespokojenost stěžovatele s výsledkem řízení neznamená porušení výše uvedených ústavních práv.

Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný; usnesení obsahuje stručné odůvodnění podle téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. května 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu