Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
107370.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 383/19
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele J. H., bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2018 č. j. 96 Co 115/2018 -217, takto:
Nezletilému J. H. se opatrovníkem pro řízení o ústavní stížnosti sp. zn. II. ÚS 383/19 jmenuje statutární město Most, se sídlem Radniční 1, Most.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu byl dne 30. 1. 2019 doručen návrh nezletilého stěžovatele na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "). Stěžovatel ústavní stížností brojí proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho právo dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 10. 4. 2018 č. j. 20 P 31/2012 -185 byl zamítnut návrh navrhovatelky Ž. B. (babičky nezletilého stěžovatele) na svěření nezletilého stěžovatele do její péče (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí prvostupňového soudu v záhlaví citovaným rozsudkem tak, že rozsudek prvostupňového soudu potvrdil (výrok I) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Stěžovatel byl v řízení před obecnými soudy zastoupen statutárním městem Most.
3. Podle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "z. ř. s."), ve spojení s § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, a § 63 zákona o Ústavním soudu nemůže-li dítě z důvodů kolize zájmů v řízení zastoupit žádný z rodičů [srov. např. usnesení
sp. zn. I. ÚS 1629/16
ze dne 2. 8. 2016; usnesení
sp. zn. II. ÚS 1534/15
ze dne 6. 12. 2016; usnesení
sp. zn. III. ÚS 2955/18
ze dne 2. 10. 2018; usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1444/17
ze dne 18. 7. 2017], jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla jmenuje orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí [srov. např. usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1002/19
ze dne 2. 4. 2019].
4. Stěžovatel podal ústavní stížnost sám, přičemž při podání ústavní stížnosti nebyl právně zastoupen v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu . Jelikož je nezletilý stěžovatel ve věku blízkém zletilosti (v současnosti 17 let), Ústavní soud má za to, že jeho ústavní stížnost nemůže být odmítnuta pro zjevnou neoprávněnost navrhovatele ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu [v podrobnostech viz např. nález
sp. zn. III. ÚS 3206/16
ze dne 25. 4. 2017 (N 66/85 SbNU 165); nález
sp. zn. III. ÚS 3055/16
ze dne 20. 12. 2016 (N 250/83 SbNU 895); nález
sp. zn. I. ÚS 3598/14
ze dne 21. 4. 2016 (N 74/81 SbNU 285)]. Současně však nelze opomenout, že stěžovatel je stále nezletilou osobou, existuje hrozba kolize mezi jeho zájmy a zájmy jeho zákonných zástupců a navíc v řízení před Ústavním soudem není právně zastoupen. Z toho důvodu považuje Ústavní soud za nezbytné ustanovit nezletilému stěžovateli pro účely řízení o ústavní stížnosti
sp. zn. II. ÚS 383/19
procesního opatrovníka.
5. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že úkolem procesního opatrovníka bude účinně hájit oprávněné zájmy nezletilého v řízení před Ústavním soudem, a to zejména prostřednictvím sepsání doplnění ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele, příp. také prostřednictvím podávání vyjádření k procesním podáním jiných účastníků nebo vedlejších účastníků řízení anebo činěním jiných nezbytných procesních úkonů.
6. S ohledem na povahu věci a obsah ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že jako nejvhodnější procesní opatrovník se jeví příslušný orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí (v tomto případě statutární město Most), který nezletilého zastupoval již v řízení před obecnými soudy. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že nezletilý ve svém podání uvedl, že s činností orgánu sociálně-právní ochrany dětí není spokojen. Jeho námitka totiž není blíže rozvedena a z listin, které má Ústavní soud k dispozici, nevyplývají skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o způsobilosti příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí hájit nejlepší zájem nezletilého stěžovatele.
7. Ústavní soud proto rozhodl podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 469 z. ř. s. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. května 2019
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu