Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1128/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jaroslava Fenyka a Jana Filipa o ústavní stížnosti Š. M. a nezletilé E. R., zastoupených Mgr. Andrejem Najmanem, advokátem se sídlem v Neratovicích, nám. Republiky 400, proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2019, č. j. -597, za účasti Okresního soudu v Mladé Boleslavi jako účastníka řízení a H. D. H. R. R., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 3. 2. 2019 bylo zástupci stěžovatelek (oprávněných) doručeno usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2019, č. j. -597, kterým bylo rozhodnuto tak, že příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 8. 12. 2017, č. j. 031 EX 335/16-826, se zrušuje a o celkových nákladech se znovu rozhoduje tak, že náklady exekuce původně pověřeného soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky, EÚ Mělník, se určují ve výši 6 383 Kč, náklady oprávněného ve výši 7381 Kč a náklady exekuce soudního exekutora 6 383 Kč.

Řádně zastoupené stěžovatelky podaly proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2019, č. j. -597, včasnou ústavní stížnost. Uvádějí, že podle odst. 1 § 88 exekučního řádu je oprávněn pouze soudní exekutor rozhodovat o nákladech řízení, a to v příkazu k úhradě nákladů exekuce; podle odst. 3 § 88 exekučního řádu je účastník oprávněn podat proti příkazu k úhradě nákladů exekuce námitky. Pokud soudní exekutor námitkám plně nevyhoví, postoupí je exekučnímu soudu, který o nich rozhodne.

Exekuční řád jasně stanoví, že v exekučním řízení je to právě soudní exekutor, který je nadán mocí rozhodovat o nákladech exekučního řízení. Je nepochybné, že soudní exekutor je fyzickou osobu, která je ze strany státu nadána v mezích zákona vykonat exekuci. O nákladech mezi účastníky exekučního řízení, jakož i o nákladech soudního exekutora, rozhoduje soudní exekutor příkazem k náhradě nákladů exekuce. Aby bylo dodrženo právo na soudní ochranu, je účastník řízení oprávněn proti příkazu k úhradě nákladů exekuce oprávněn podat námitky, o nichž rozhoduje exekuční soud.

Analogie v procesním právu je v zásadě nežádoucí. Stěžovatelky namítají, že je nepřípustné, aby Okresní soud v Mladé Boleslavi jako exekuční soud rozhodl sám o nákladech řízení na podkladě podaných námitek ze strany účastníků exekučního řízení. Účastníci exekučního řízení byli v tomto případě vystaveni nečekanému a překvapivému rozhodnutí exekučního soudu, proti němuž se nemohou bránit opravným prostředkem, neboť je jim odepřen. Okresní soud v Mladé Boleslavi nebyl podle stěžovatelek oprávněn z podnětu podaných námitek sám rozhodnout o nákladech exekučního řízení mezi účastníky exekučního řízení; navíc ani důvody (např. procesní analogie) z obsahu usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi nevyplývají.

Z výše uvedeného podle stěžovatelek vyplývá, že napadeným usnesením byla porušena zásada enumerativní pretenze podle článku 2 odst. 2 d (dále jen " "), a dále bylo porušeno právo stěžovatelek na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 y a článku 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech, jakož i právo stěžovatelek vlastnit majetek podle článku 11 odst. 1 y.

Ústavní soud se seznámil s obsahem napadeného usnesení i stížnosti a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je procesní normou, která obsahuje, podobně jako jiné procesní zákony (např. zákon o zvláštních řízeních soudních) ustanovení, které odkazuje na . Podle exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení . Vzhledem k tomu, že exekučního řádu neobsahuje přesný "návod", jak má exekuční soud o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce rozhodnout, použijí se podpůrně ustanovení . Nejde tedy o analogii, jak uvádějí stěžovatelky, ale o běžnou procesní konstrukci o subsidiárním použití "hlavní" procesní normy.

Exekuční soud působí při rozhodování o námitkách jako "odvolací instance", takže se na jeho postup přiměřeně použijí příslušná ustanovení vztahující se k odvolacímu řízení. Podle ve spojení s může odvolací soud (v tomto případě soud exekuční) změnit nákladové rozhodnutí, aniž by rozhodnutí "podřízené instance" rušil. Jde ostatně o tradiční způsob nákladového rozhodování, který se běžně uplatňuje v civilním řízení; postup exekučního soudu, který přímo mění rozhodnutí soudního exekutora, je kromě jiného prospěšný pro délku řízení. Účastníku civilního a exekučního řízení zákon nezaručuje právo na přezkum nákladového rozhodnutí v několika instancích, natož aby podobné právo vyplývalo z y.

Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu