Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2383/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Mobille Group s. r. o., sídlem Michelská 18/12a, zastoupené Mgr. Petrou Fenikovou, advokátkou, sídlem Bělehradská 572/63, Praha 2, proti postupu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru daní v souvislosti s domovní prohlídkou prováděnou v prostorách užívaných stěžovatelkou dne 12. června 2018, za účasti Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru daní jako účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatelka napadla zásah orgánu veřejné moci spočívající v postupu České republiky (dále jen " "), Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální a vyšetřování, Odboru daní (dále jen "policejní orgán") v souvislosti s domovní prohlídkou prováděnou v prostorách užívaných stěžovatelkou dne 12. 6. 2018, konkrétněji že jí prohlídka nebyla nikdy oznámena, nebyl jí doručen příkaz k této domovní prohlídce, ani protokol o jejím provedení. Jak stěžovatelka uvádí, tento příkaz a protokol jí policejním orgánem nebyly doručeny ani k její žádosti.

2. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené .

3. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Zásada subsidiarity se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob příslušný určitý orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud rozhodnutí tohoto orgánu předbíhat, resp. nahrazovat.

4. V posuzované věci nutno konstatovat, že stěžovatelka měla možnost se ve věci tvrzeného nesprávného, resp. nezákonného či neústavního postupu policejního orgánu obrátit na státní zastupitelství. V tomto směru je na místě odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2017

sp. zn.

, který se zabývá problematikou dovolávání se ochrany základních práv a svobod, jež měly být zasaženy činností při opatřeních prováděných v rámci trestního řízení. Jak v něm konstatoval, pravomoc k přezkumu postupů , která vystupuje jako orgán činný v trestním řízení, a tvrzených zásahů do základních práv a svobod mají příslušné orgány státního zastupitelství, které vykonávají dozor nad trestním řízením. Takto se mohou osoby, vůči nimž bylo vedeno trestní řízení, obrátit podle § 157a trestního řádu na státního zástupce a žádat po něm, aby odstranil závady v postupu policejního orgánu, přičemž podobné oprávnění mají též osoby, vůči nimž trestní řízení vedeno nebylo, a to na základě § 174 odst. 2 písm. b) trestního řádu, dle kterého státní zástupce je oprávněn "vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje". Tedy jak osoba, proti níž se řízení vede, tak i osoba, proti které není vedeno trestní řízení a která je pouze dotčena na svých právech postupem orgánu činného v trestním řízení, může svým podáním žádat dozorujícího státního zástupce o prošetření, zda policejní orgán řádně postupuje při vyšetřování trestné činnosti, přičemž povinností státního zástupce je dané podání řádně přezkoumat. Pod pojem "řádný postup" přitom nespadá pouze řádné objasňování trestné činnosti, ale též další úkony spojené s trestním řízením.

5. Pakliže stěžovatelka, jak plyne z ústavní stížnosti a jejích příloh, možnosti obrátit se na státní zastupitelství nevyužila, pak před podáním ústavní stížnosti požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků nedostála.

6. Ústavní soud proto, aniž by se zabýval meritem věci a vyjadřoval se k důvodnosti ústavní stížnosti, vzhledem k zásadě minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, návrh odmítl podle jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 2019

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj