Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1321/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti B. Š., zastoupeného Mgr. Martinem Nezvalem, advokátem, sídlem Týnská 1053/21, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2019 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 4. 2019 se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v , , a d a porušení a y domáhal zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze.

Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že Městský soud v Praze zamítl jako nedůvodné odvolání stěžovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 1. 2019 sp. zn. . Tímto rozsudkem byl stěžovatel uznán vinným přečinem krádeže podle , odst. 3 , tr. zákoník a odsouzen i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. , k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců. Výkon trestu odnětí svobody Obvodní soud pro Prahu 1 podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků za současného vyslovení dohledu probačního úředníka nad osobou žalovaného. Stěžovateli byl rovněž uložen i peněžitý trest ve výši 15 000 Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců pro případ, že by peněžitý trest nebyl zaplacen, trest propadnutí peněžní částky ve výši 100 100 Kč na označeném bankovním účtu, a byla mu uložena povinnost zaplatit poškozeným M. H. a L. L na náhradě škody peněžní částky v soudem stanovené výši, se zbytkem nároků byly poškozené osoby odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.

V ústavní stížnosti stěžovatel vytkl odvolacímu soudu nesprávné a zcela nepřezkoumatelné hodnocení důkazů, nepředvídatelný postup, neboť nebyla zkoumána obhajobou namítaná verze skutku a nerespektování zásady in dubio pro reo.

Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu přezkumu rozhodnutí obecného soudu, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mimo jiné i to, zda je přípustná.

Podle soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.

Ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. , publikovaném pod č. 40/2014 Sb., Ústavní soud vyložil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. , že stěžovatel v předmětné trestní věci dovolání nepodal, tutéž skutečnost písemně potvrdil i právní zástupce stěžovatele v podání ze dne 10. 5. 2019. Ústavní stížnost je tudíž nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 2019

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka