Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1396/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Z. H., zastoupeného Mgr. Liborem Čechem, advokátem, sídlem Stará Skřeněř 6, Nový Bydžov, proti usnesení Policie České republiky, KŘP Libereckého kraje, Územního odboru Česká Lípa č. j. KRPL-12314-17/TČ-2019-180171-67 ze dne 8. 2. 2019, č. j. KRPL-12314-18/TČ-2019-180171-67 ze dne 11. 2. 2019, č. j. KRPL-12314-20/TČ-2019-180171-67 ze dne 11. 2. 2019, č. j. KRPL-12314-29/TČ-2019-180171-67 ze dne 27. 2. 2019, č. j. KRPL-12314-28/TČ-2019-180171-67 ze dne 27. 2. 2019 a č. j. KRPL-12314-30/TČ-2019-180171-67 ze dne 4. 3. 2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv.

Napadenými usneseními bylo rozhodnuto o tom, že tři příslušníci policejního orgánu nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení, resp. že se zamítá stížnost stěžovatele proti rozhodnutí o nevyloučení uvedených příslušníků policejního orgánu.

Stěžovatel namítá, že proti jednomu z uvedených policistů nikdy žádnou námitku podjatosti nevyjádřil. Ve vztahu k dalším dvěma policistům pak vysvětluje, že námitku podjatosti podal z důvodu nepředložení kompletního spisu k nahlédnutí, přestože stěžovatel byl o možnosti prostudovat trestní spis vyrozuměn. Stěžovatel uvádí, že v jeho věci docházelo a nadále dochází "k protizákonnosti, neboť věc není ukončena, opakovaně k porušování jednotlivých ustanovení trestního řádu, je flagrantně potlačováno právo stěžovatele na obhajobu, orgány činné v trestním řízení selektovaly důkazy v neprospěch stěžovatele a nejenom stěžovateli, ale i soudu je předložen materiál zkrácený o desítky procent".

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

Ústavní soud přitom již v usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 4. 2006 formuloval právní závěr, že napadá-li stěžovatel rozhodnutí nadřízených orgánů činných v trestním řízení o tom, že orgány činné v trestním řízení na nižším stupni nejsou vyloučeny z úkonů trestního řízení proti stěžovateli, je taková ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatel má nadále k dispozici prostředky ochrany v rámci celého trestního řízení.

Ústavní soud tedy vychází z toho, že otázka vyloučení policejního orgánu není napadeným rozhodnutím materiálně jednou provždy vyřešena a může být v dalších fázích řízení nastolena znovu. Pokud by prováděly úkony přípravného řízení orgány, které skutečně měly být vyloučeny, nepochybně půjde o procesní vadu přípravného řízení. Pokud bude podána obžaloba, soud se touto otázkou bude muset zabývat a může již ve fázi předběžného projednání obžaloby z tohoto důvodu věc vrátit k došetření a k odstranění závažných procesních vad. V krajním případě může tato procesní vada vést k nepoužitelnosti důkazů z přípravného řízení a v konečné fázi též k meritornímu rozhodnutí ve prospěch stěžovatele.

Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost návrh jako nepřípustný podle ve spojení s odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 2019

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka