Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1369/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, zastoupené Mgr. et Mgr. Simonou Pavlovicovou, advokátkou se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -148 ze dne 20. 6. 2018 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -98 ze dne 1. 11. 2017 ve znění opravných usnesení téhož soudu č. j. -154 ze dne 14. 9. 2018 a č. j. -162 ze dne 5. 11. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 1 napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatelky proti České republice - Ministerstvu pro místní rozvoj na náhradu škody ve výši 350 Kč a nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč, kterých se stěžovatelka domáhala kvůli tvrzeným pochybením stavebního úřadu v územním řízení, a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze napadeným rozsudkem ze dne 20. 6. 2018 rozsudek obvodního soudu potvrdil a poučil stěžovatelku o nepřípustnosti dovolání.

2. Stěžovatelka poté dle svých tvrzení podala dne 11. 12. 2018 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Z přiloženého rozhodnutí ESLP vyplývá, že tato stížnost byla dne 7. 2. 2019 (v ústavní stížnosti nesprávně uvedeno 14. 2. 2019) prohlášena za nepřijatelnou pro nevyčerpání všech vnitrostátních prostředků nápravy. O tom byla stěžovatelka informována dopisem Kanceláře ESLP ze dne 14. 2. 2019, který jí byl podle jejích tvrzení doručen 26. 2. 2019.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti podané a doručené prostřednictvím datové schránky dne 24. 4. 2019 a později doplněné namítá, že napadenými rozhodnutími městského a obvodního soudu bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") ve spojení s y (dále jen " "), rovnost účastníků řízení podle y a právo na pokojné užívání majetku podle y. Stěžovatelka uvádí, že její ústavní stížnost byla podána včas. Stěžovatelka s odkazem na rozhodnutí ESLP ve věci Najvar proti České republice ze dne 3. 3. 2009 č. 8302/06 argumentuje, že podle judikatury ESLP "řízení před soudy dvou stupňů po povinném projednání nároku podle zákona [č. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů], dalo státu dostatečnou příležitost napravit tvrzená porušení. Případné následující dovolání a ústavní stížnost nejsou z pohledu ESLP považovány za účinné prostředky nápravy [...]". Stěžovatelka uvádí, že by jí při posuzování včasnosti ústavní stížnosti nemělo jít k tíži podání stížnosti k ESLP.

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podle musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

5. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Procesním prostředkem podle tohoto ustanovení se rozumí pouze prostředky poskytované vnitrostátním právem, tedy nikoliv stížnost k ESLP, jak Ústavní soud uvedl již v usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 10. 2005. Stěžovatelka neuvedla žádný argument, proč by se měl Ústavní soud od tohoto závěru odchýlit, a ani Ústavní soud takové důvody nenalezl. Úvahy stěžovatelky týkající se přijatelnosti její stížnosti k ESLP nejsou relevantní pro posouzení její ústavní stížnosti; stěžovatelce nic nebránilo podat i ústavní stížnost.

6. Ve věci stěžovatelky nebylo přípustné dovolání, posledním procesním prostředkem k ochraně práv stěžovatelky tudíž bylo odvolání, o němž rozhodl městský soud napadeným rozsudkem. Lhůta pro podání ústavní stížnosti se proto počítala od doručení tohoto rozsudku. Jelikož stěžovatelka podala stížnost k ESLP směřovanou i proti tomuto rozsudku dne 11. 12. 2018, je zřejmé, že jí tento rozsudek byl doručen nejpozději tohoto dne, a dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti tak skončila nejpozději dne 11. 2. 2019. Stěžovatelka svou ústavní stížnost podala až 24. 4. 2019, tedy po uplynutí stanovené lhůty.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh podaný po stanovené lhůtě dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 2019

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka