Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1178/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Milady Tomkové o ústavní stížnosti INSOLV v. o. s. se sídlem v Praze 2, Rumunská 1798/1, správkyně konkurzní podstaty úpadce Služby pro zemědělství Střížovice, státní podnik v likvidaci, se sídlem v Sulejovicích, Kaplířova 233, zastoupené Mgr. Vojtěchem Suchardou, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019 č. j. -179, rozsudkům Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 6. 2018 č. j. -154, a Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 14. 11. 2017 č. j. -122, dále proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu ze dne 11. 10. 2012, č. j. 40063/2012-MZE-13312, a rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 21. 2. 2013, č. j. 3345/2013-MZE-12151, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem, Okresního soudu v Litoměřicích, Ministerstva zemědělství a Státního pozemkového úřadu jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Výrokem I napadeného rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu bylo určeno, že na pozemky p. č. X1 a X2, katastrální území Milešov u Lovosic, které jsou ve vlastnictví České republiky (dále jen "pozemek p. č. X1" a "pozemek p. č. X2"), se vztahuje režim , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Rozhodnutím ministra zemědělství byl stěžovatelův rozklad zamítnut a výrok I rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu byl potvrzen.

Následně se stěžovatel žalobou podle části V. domáhal nahrazení výše uvedených správních rozhodnutí a ochrany svého práva hospodaření k pozemku. Okresní soud v Litoměřicích (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 14. 11. 2017 č. j. -122, žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů nalézacího řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem potvrdil část výroku I rozsudku okresního soudu týkající se pozemku p. č. X1 a změnil zbývající část výroku I týkající se pozemku p. č. X2 tak, že se na něj nevztahuje - tím částečně nahradil předcházející správní rozhodnutí (výrok I), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl dovolání stěžovatele a Státního pozemkového úřadu a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Obecné soudy zejména dospěly k závěru, že pozemek p. č. X1 je součástí zemědělského půdního fondu, neboť je nepostradatelný pro zemědělskou výrobu (splňuje faktický, materiální znak), a tudíž se na něj vztahuje režim zákona o půdě.

Stěžovatel ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím obecných soudů a správních orgánů. Namítá porušení ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu podle d (dále jen " ") a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a práva vlastnit majetek podle a 4 y a Dodatkového protokolu k Úmluvě; dále namítá porušení zásady rovnosti účastníků podle y a zákazu libovůle podle y a y (dále jen " "). Zásah spatřuje zejména v odmítnutí stěžovatelova dovolání bez jeho věcného posouzení, v nedostatečném a nepřezkoumatelném odůvodnění napadených rozhodnutí, nesprávném právním závěru, který nemá oporu v provedeném dokazování, a v přenesení důkazního břemene na stěžovatele v řízení před obecnými soudy.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je řádně zastoupen advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona - je však zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud dospěl k závěru, že správní orgány i obecné soudy učinily dostatečná skutková zjištění, řádně se vypořádaly s argumentací účastníků řízení a dospěly k logickým právním závěrům, které odůvodnily ústavně konformním způsobem. Ústavní soud by mohl zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů či správních orgánů v případě excesu, který však v přezkoumávané věci nezjistil. Rovněž platí, že ne každé pochybení dosahuje intenzity porušení ústavně zaručených práv. Stěžovatel se vznesenou argumentací, která v převážné většině postrádá kýžený ústavně právní rozměr, snaží učinit z Ústavního soudu nepřípustně další instanci obecné justice.

Podstatné je, že správní orgány i obecné soudy měly k dispozici dostatečné podklady pro posouzení naplnění materiálního znaku - faktické nepostradatelnosti pozemku pro zemědělskou výrobu - a dospěly ke správnému závěru, že pozemek je zařazen do zemědělského půdního fondu, tedy že se na něj vztahuje režim zákona o půdě. Jelikož nejde o pozemek bezprostředně sloužící zemědělské výrobě, nýbrž o pozemek nepostradatelný pro zemědělskou výrobu, nebylo třeba trvat na naplnění i formálního znaku - evidence pozemku jako zemědělského. V odmítnutí stěžovatelova dovolání jako nepřípustného nelze spatřovat nepřiměřený zásah do jeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle y, neboť Nejvyšší soud ústavně konformním způsobem vysvětlil důvody, které jej k odmítnutí dovolání vedly.

Napadenými rozhodnutími obecných soudů ani správních orgánů nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele; proto na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Toto usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu