Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 49/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti S. K. R., zastoupené Mgr. Lubošem Kučírkem, advokátem se sídlem Buzulucká 678/6, 160 00 Praha 6 - Dejvice, proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 30. 10. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení a d.

Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Nymburce usnesením č. j. -1067 ze dne 13. 9. 2018 uložil stěžovatelce pokutu ve výši 20 000 Kč za maření styku otce s nezletilými dětmi ve dnech od 24. 8. 2018 do 31. 8. 2018 a rozhodl, že je povinna pokutu uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet soudu. Spolu s tím zavázal stěžovatelku zaplatit otci náhradu nákladů řízení ve výši 986 Kč, a to do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce otce. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Praze v záhlaví citovaným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil jen tak, že výši pokuty snížil na 10 000 Kč. Jinak ve shodě s okresním soudem rozhodl o povinnosti zaplatit otci náhradu nákladů řízení ve výši 986 Kč, a to do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce otce. Právo na náhradu nákladů odvolacího řízení krajský soud žádnému účastníkovi nepřiznal.

Proti rozhodnutí krajského soudu brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhaje se jeho kasace. Zásadní pochybení v postupu obou soudů spatřuje stěžovatelka v tom, že soudy nevzaly v potaz přání nezletilých, kteří mají k otci dlouhodobě zásadně negativní postoj. Postoj nezletilých k otci je dle jejího názoru založen na jejich vlastních zkušenostech z předchozího soužití s ním a také z posledního uskutečněného styku na sklonku roku 2017. Nezletilí dle ní poukazují na skutečnost, že byli ze strany otce opakovaně vystavováni násilí a lžím. Tyto své výhrady stěžovatelka v ústavní stížnosti dále rozvedla.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud v napadeném rozhodnutí žádný exces či jinou zásadní nespravedlnost neshledal. Stěžovatelce byla uložena pořádková pokuta za situace, kdy stěžovatelka již dříve nerespektovala předběžné opatření o úpravě styku otce s nezletilými. V té souvislosti byla okresním soudem vyzvána k dodržování povinností a zároveň byla upozorněna na možnost výkonu rozhodnutí formou ukládání pokut do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně (viz bod 8 napadeného usnesení odvolacího soudu). Stěžovatelka nijak nerozporuje, že k předání nezletilých dětí otci za účelem realizace jeho práva na styk s nimi v uvedené dny nedošlo, má jen za to, že soudy měly zohlednit negativní postoj nezletilých k otci s přihlédnutím k násilí a lžím z jeho strany. Tím ovšem fakticky napadá samotná rozhodnutí soudů o předběžném opatření, která nejsou (a ani již nemohou být) předmětem přezkumu Ústavního soudu o této ústavní stížnosti. Nadto tu nelze přehlédnout, že stěžovatelka byla rozsudkem Okresního soudu v Mělníku sp. zn. ze dne 22. 3. 2018 uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Tohoto trestného činu se měla dopustit tím, že ve dvou případech při podání trestního oznámení a při podání vysvětlení úmyslně nepravdivě uvedla na svého manžela (otce nezletilých), že od roku 2006 týral a fyzicky napadal jejich tři syny, a to ve snaze přivodit mu trestní stíhání. Odvolání ani dovolání stěžovatelky jako obviněné nebylo vyhověno, stěžovatelka podala proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ústavní stížnost, kterou Ústavní soud eviduje pod

sp. zn.

. Ve světle těchto skutečností nelze pokládat tvrzení stěžovatelky o násilí a lžích otce bez dalšího za případná. Především však soudy v řízení o výkon rozhodnutí posuzovaly nikoli vhodnost styku nezletilých s otcem, nýbrž dodržení povinností ze strany stěžovatelky, rozsah a povahu jejich porušení, jakož i její majetkovou situaci pro účely stanovení konkrétní výše pokuty. Těmto východiskům krajský soud ve svém rozhodnutí dle názoru Ústavního soudu beze zbytku dostál.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu