Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1103/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu stěžovatelů Milana Kopřivy a Šárky Kopřivové, zastoupených Mgr. Martinem Švehlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 640/45, podanému proti rozsudkům Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2018, č. j. -285, "Městského soudu Krajského soudu v Brně" ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. , Městského soudu v Praze ze dne 11. dubna 2017, č. j. -256, a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. února 2010, č. j. -207, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení shora uvedených rozhodnutí s tím, že jimi měli být zkráceni ve svém právu na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví (d a Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod). Navrhovatelé ke svému podání přiložili kopii napadeného rozsudku Nejvyššího soudu, z něhož se podává, že Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "nalézací soud") rozhodl shora specifikovaným rozsudkem, který byl k odvolání navrhovatelů změněn výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud"); tento rozsudek odvolacího soudu Nejvyšší soud zrušil napadeným rozhodnutím a věc vrátil k dalšímu řízení.

Ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Ústavní soud nemůže na sebe atrahovat právo rozhodovat v řízení, které nebylo doposud ukončeno a nadále před obecnými soudy běží. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), je tedy ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity, neboť ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález

sp. zn.

(publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tak představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních.

S ohledem na uvedené skutečnosti je návrh směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu a rozsudkům nalézacího i odvolacího soudu nepřípustný (předčasný), neboť řízení ve věci samé nadále před odvolacím soudem pokračuje.

Navrhovatelé v petitu svého podání brojí i proti rozsudku "Městského soudu Krajského soudu v Brně" (sic!) sp. zn. . Jak Ústavní soud zjistil dotazem u Krajského soudu v Brně, řízení pod uvedenou spisovou značkou se vůbec navrhovatelů netýká a ti ani nebyli lustrem Krajského soudu v Brně nalezeni; v evidenci Městského soudu v Praze pak uvedená spisová značka nefiguruje vůbec. Podle je oprávněna podat ústavní stížnost osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda.

Podle proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako nepřípustný (rozhodnutí nalézacího, odvolacího a Nejvyššího soudu). Podle stejným postupem odmítl i návrh podaný někým zjevně neoprávněným (rozsudek Krajského soudu v Brně) - případně by bylo na místě rozsudek Městského soudu Krajského soudu v Brně odmítnout podle týmž postupem, neboť Ústavní soud není oprávněn rušit neexistující rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj