Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 4267/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky Haliny Valáškové, zastoupené Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Metodějova 450/7, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2018, č. j. -211, a rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2018, č. j. -174, a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. října 2017, č. j. -141, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10 jako účastníků řízení a JUDr. Igora Ivanka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 10, se sídlem v Praze 6, Dědinská 893/29, jako vedlejšího účastníka řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 10 (dále též "nalézací soud" nebo "soud prvního stupně") vyhověl žalobě dcery stěžovatelky o 24 111,50 Kč (výrok I), zamítl žalobu stěžovatelky o zaplacení 189 100 Kč (výrok II), výrokem III nepřiznal vedlejšímu účastníkovi (žalovanému) náhradu nákladů řízení ve vztahu ke stěžovatelce a uložil dceři stěžovatelky zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení 18 117,40 Kč (výrok IV). Proti rozsudku nalézacího soudu podali odvolání stěžovatelka i vedlejší účastník a Městský soud v Praze (dále též "odvolací soud") rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že v konečném důsledku zamítl žaloby stěžovatelky i její dcery v celém rozsahu; uložil dále stěžovatelce zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 63 438 Kč a před odvolacím soudem 21 780 Kč. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.

Právně zastoupená stěžovatelka ve své ústavní stížností splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), především popisuje okolnosti vzniku svého tvrzeného nároku. Na základě zmocnění od své dcery, pobývající dlouhodobě mimo území republiky, převzala a otevřela zásilku od vedlejšího účastníka, v níž byla její dcera označena jako povinná v exekuci; na základě telefonického dotazu jí měl vedlejší účastník sdělit, že dluhů má její dcera více, což ovlivnilo zdravotní stav stěžovatelky. Následně bylo zjištěno, že exekuční příkazy zaslal vedlejší účastník dceři stěžovatelky v důsledku softwarové chyby omylem.

Žalobou se následně stěžovatelka domáhala odčinění imateriální újmy za vzniklé zdravotní obtíže; odmítá závěry obecných soudů, které sice konstatovaly pochybení vedlejšího účastníka, ale její žalobu zamítly, neboť mezi pochybením vedlejšího účastníka a jejími zdravotními obtížemi neshledaly příčinnou souvislost. Stěžovatelka je přesvědčena, že napadená rozhodnutí odporují principu spravedlnosti, jsou přepjatě formalistická, zasahující do jejích práv zakotvených v a 3d - viz nález Ústavního soudu ze dne 16. května 2013,

sp. zn.

(N 86/69 SbNU 373, všechna rozhodnutí Ústavního soudu dostupná rovněž na http://nalus.usoud.cz], a proto navrhuje jejich zrušení.

Z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatelka není spokojena se závěry obecných soudů, které odmítly její konstrukci příčinné souvislosti mezi jednáním vedlejšího účastníka a dopadem tohoto jednání na její zdravotní stav. Ačkoliv nalézací soud deklaroval vady v postupu vedlejšího účastníka, který porušil povinnosti exekutora, nezjistil soud prvního stupně, že by takové porušení povinností souviselo se zdravotním stavem stěžovatelky. Odvolací soud se podrobně zabýval námitkami stěžovatelky a odpovědností za škodu na základě teorie adekvátní příčinné souvislosti mezi zaviněným protiprávním jednáním a vzniklou škodou [viz nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007,

sp. zn.

(N 177/47 SbNU 353)], aniž by zjistil, že by jednání vedlejšího účastníka mělo vliv na zdravotní stav stěžovatelky. Tyto rozsudky nalézací i odvolací soud řádné a srozumitelně odůvodnily.

Ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu pak stěžovatelka jen opakuje argumentaci užitou v předcházejícím řízení. Napadené usnesení Nejvyššího soudu považuje Ústavní soud za dostačující a srozumitelné, a tedy nezpůsobilé porušit stěžovatelkou tvrzená základní práva nebo svobody. Nejvyšší soud v napadeném usnesení podrobně vysvětlil, že odvolací soud postupoval zcela v intencích ustálené (a konkrétně uvedené) judikatury vztahující se k otázce příčinné souvislosti jako k jednomu z nezbytných předpokladů pro povinnost k náhradě škody nebo odčinění nemateriální újmy.

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků proto usnesením podle odmítl návrh jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. 3. 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu