Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 58/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti PhDr. Hany Pavlů a Zdeňka Bočka, zastoupených JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Horní Lán 1328/6, 779 00 Olomouc, proti výrokům I. a II. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -244 ze dne 4. 10. 2017 o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -244 ze dne 4. 10. 2017, ve znění opravného usnesení téhož soudu sp. zn. ze dne 3. 11. 2017, se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé dne 5. 1. 2018 podali ústavní stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Z něj Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 domáhali náhrady nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. a následně vedeném u Exekutorského úřadu v Olomouci, soudního exekutora Mgr. Radima Opletala, pod sp. zn. 057 EX 7758/2008. V těchto věcech stěžovatel vystupoval jako povinný a stěžovatelka jako zástupkyně obecného zmocněnce stěžovatele. Žalobě Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem č. j. -159 ze dne 19. 5. 2016 nevyhověl, když řízení o nároku stěžovatele ve výši 100 000 Kč zastavil a žalobu stěžovatelky nárokující si částku 80 000 Kč jako nedůvodnou zamítl.

V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelů změnil rozsudek obvodního soudu ve výrocích o nákladech řízení pouze tak, že povinnost k jejich zaplacení rozdělil mezi oba stěžovatele, jinak rozsudek nalézacího soudu jako věcně správný potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Stěžovatelka podáním ze dne 25. 2. 2019 navrhla, aby Ústavní soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Stěžovatelka v té souvislosti uvedla, že na základě napadeného rozhodnutí již bylo proti ní zahájeno exekuční řízení a hrozí jí závažná újma, přičemž jejímu návrhu na odklad exekuce do skončení řízení o ústavní stížnosti exekuční soud nevyhověl, což doložila kopií usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. -30 ze dne 24. 10. 2018. Odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí nemůže být dle stěžovatelky v rozporu s jakýmkoli důležitým veřejným zájmem a výkon předmětného rozhodnutí by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout oprávněnému.

Podle může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Pro posouzení těchto podmínek odkladu vykonatelnosti se Ústavní soud nemůže spokojit s pouhým a nadmíru obecným tvrzením stěžovatelky, že jí hrozí závažná újma, neboť toto tvrzení stěžovatelka blíže nezdůvodnila, ani je jinak nedoložila. Pro odpovědné posouzení rizik, spojených s výkonem rozhodnutí, při němž musí být zvažovány kolidující zájmy všech stran sporu, jakož i zájem veřejný, je zapotřebí předložit pádné, aktuální a přesvědčivé argumenty o všech rizicích, spjatých s výkonem rozhodnutí. Povinností předložit argumenty tohoto druhu je zatížen především ten, kdo navrhuje odklad vykonatelnosti (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 10. 2. 2015, dostupné na http://nalus.usoud.cz). V souzeném případě stěžovatelka takové dostatečné podklady, umožňující rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, nepředložila. O tom, zda stěžovatelkou napadené soudní rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení jí označených ústavně zaručených práv jsou či nejsou protiústavní, bude Ústavní soud moci rozhodovat až poté, co obdrží kompletní spis, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Spis si Ústavní soud již vyžádal, ovšem bezúspěšně, protože v současné době (od 15. 8. 2018) se nachází u Nejvyššího soudu v souvislosti s podaným dovoláním ve věci. Teprve poté bude možno posoudit veškerá tvrzení a námitky uváděné stěžovatelkou.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud, aniž tím jakkoli předjímá konečný výsledek řízení o podané ústavní stížnosti, neshledal naplnění podmínek uvedených v ustanovení , pročež návrh na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného soudního rozhodnutí odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu