Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 674/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Ing. Miroslava Lebedy, zastoupeného Mgr. Ing. Jindřiškou Jirákovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Smetanovo nám. 279, Havlíčkův Brod, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -29 ze dne 13. 12. 2018, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -94 ze dne 1. 11. 2017 a rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně sp. zn. ZKI BR-O-74/583/2015 ze dne 15. 7. 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho práv garantovaných a d.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod sp. zn. OR-157/2015-601/9 ze dne 27. 4. 2015 nebylo vyhověno námitce stěžovatele proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Hroznětín u Číhoště. Konkrétně se stěžovatel domáhal provedení zápisu věcného břemene (služebnosti) podle smlouvy trhové ze dne 12. 11. 1930 k blíže specifikovanému pozemku. Tato služebnost byla evidována v pozemkové knize, do katastru však již zanesena nebyla.

Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla zamítnuta stěžovatelova správní žaloba, ústavní stížností napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pak byla zamítnuta i jeho kasační stížnost.

Správní orgány i soudy vyšly z toho, že návrhem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, který stěžovatel učinil, se lze domáhat jen zjevných chyb, za kterou absenci předmětné služebnosti považovat nelze, neboť vychází z rozhodnutí Státního notářství v Havlíčkově Brodě č. j. ze dne 20. 9. 1965.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že soudy nesprávně zjistily skutkový stav a opomenuly, že předmětné rozhodnutí státního notářství se týká pouze poloviny nemovitosti, neboť právě jen tato polovina byla předmětem tehdejšího dědictví.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

V posuzované věci šlo pouze o to, zda absence zápisu předmětného věcného břemene představuje zjevnou chybu, kterou lze napravit postupem zvoleným stěžovatelem, či zda se musí postupovat cestami, jež v napadeném rozsudku Krajský soud v Brně předestřel. Jde čistě o otázku podústavního práva, do jejíhož posouzení Ústavnímu soudu nepřísluší zasahovat. Správní soudy srozumitelně a přesvědčivě vysvětlily, proč se v případě absentujícího zápisu o zjevnou chybu nejedná, na čemž nic nemění ani stěžovatelem tvrzená skutečnost, že se dotyčné rozhodnutí státního notářství týkalo toliko poloviny pozemku. Argumenty, které stěžovatel předkládá, mohou být uplatněny v jiném soudním řízení.

Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2019

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu