Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3982/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Ing. Bc. Nicolette Tiekuové, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Koudelkou, LL. M., advokátem se sídlem Dlouhá 708/24, 110 00 Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -86 ze dne 4. 10. 2018, usnesení Městského soudu v Praze č. j. -156 ze dne 25. 4. 2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -118 ze dne 21. 12. 2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení a 2, a a 2d.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se žalobou, podanou nejprve k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, posléze k Městskému soudu v Praze, domáhala zrušení rozhodnutí rektora Českého vysokého učení technického v Praze č. j. 0317/15/51921 ze dne 27. 8. 2014, kterým rektor potvrdil rozhodnutí děkana Fakulty dopravní ČVUT o nepřijetí stěžovatelky ke studiu doktorského studijního programu Technika a technologie v dopravě a spojích. Shora označeným usnesením Obvodní soud pro Prahu 1 řízení zastavil z důvodu věcné nepříslušnosti s tím, že svůj nárok, jímž se domáhala zrušení vzpomínaného rozhodnutí rektora a vydání souvisejícího předběžného opatření, může ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci daného usnesení uplatnit žalobou podanou ve správním soudnictví, což stěžovatelka učinila.

V záhlaví citovaným usnesením Městský soud v Praze po marné výzvě k zaplacení soudního poplatku řízení zastavil. Následné řízení o kasační stížnosti stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud vpředu označeným usnesením zastavil.

Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhajíc se jejich kasace. Ústavní soud nejprve, než mohl přistoupit k věcnému posouzení obsahu ústavní stížnosti, se zabýval podmínkami kladenými na bezvadnou ústavní stížnost a zjistil, že v části, v níž ústavní stížnost směřuje proti vzpomínanému usnesení obvodního soudu, jde o návrh nepřípustný. Stěžovatelka totiž napadá prvostupňové rozhodnutí soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, proti kterému je přípustný opravný prostředek v podobě odvolání, o čemž byla patřičně poučena. Odvolání však nepodala, žalobu znovu uplatnila, a to u správního soudu (Městského soudu v Praze).

Pokud jde o rozhodnutí správních soudů, Ústavní soud neshledal, že by se jimi dopustily porušení základních práv stěžovatelky či jiného excesu. Městský soud řízení zastavil pro nesplnění poplatkové povinnosti, a to ve vazbě na předchozí procesní rozhodnutí ohledně žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z řad advokátů (usnesení městského soudu č. j. -91 ze dne 15. 8. 2017 a navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -48 ze dne 8. 2. 2018). Sluší se poznamenat, že ústavní stížnost stěžovatelky směřující proti těmto dílčím procesním rozhodnutím Ústavní soud odmítl usnesením

sp. zn.

ze dne 29. 5. 2018. Městský soud tak prostor pro jiný postup neměl, pročež nemohla být úspěšná ani následná kasační stížnost stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí. Ostatně Nejvyšší správní soud usnesením č. j. -71 ze dne 10. 8. 2018 nevyhověl opakované žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť i dle názoru Ústavního soudu vskutku šlo o zjevně neúspěšný návrh. Kasační soud proto nijak nepochybil, jestliže za těchto okolností řízení o kasační stížnosti ve výsledku zastavil.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle jako návrh zjevně neopodstatněný, zčásti dle téhož zákona jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu