Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 773/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o návrhu stěžovatelů Terezie Regnardové a Bc. Ladislava Regnarda, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2018 č. j. -468 a blíže nespecifikovaného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2019, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 4. 3. 2019 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako "dovolání/ ústavní stížnost", kterým stěžovatelé žádají rovněž o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce současně pro dovolací řízení i pro ústavní stížnost.

2. Podání stěžovatelů zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen ""), zejména z něj vůbec nebylo patrno, čeho se stěžovatelé v tomto řízení domáhají, a pro řízení před Ústavním soudem nebyli stěžovatelé zastoupeni advokátem (, ).

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelé se již mnohokrát obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byli opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stěžovatelé však i nadále volí postup, kterým ignorují zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byli soudem mnohokrát poučeni o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti; na výzvy k odstranění vad nereagují (viz např. poučení ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

5. Stěžovatelé tak již byli řádně seznámeni s požadavky kladenými na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení zastoupeni advokátem již při podání ústavní stížnosti. V řízení o Ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožným stěžovatelům v každé jejich věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatelů - viz usnesení ze dne 7. 6. 2017

sp. zn.

, ze dne 4. 4. 2018

sp. zn.

, ze dne 18. 6. 2018

sp. zn.

, ze dne 11. 9. 2018

sp. zn.

, ze dne 11. 9. 2018

sp. zn.

, ze dne 11. 9. 2018

sp. zn.

, ze dne 29. 1. 2019

sp. zn.

a další) přiměřeně použil ustanovení a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2019

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj