Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 138/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. Annou Větrovskou, advokátkou se sídlem Štěpánská 630/57, 110 00 Praha 1, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. ze dne 18. 9. 2018 a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 24. 10. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas uplatněnou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že jimi byla porušena jeho základní práva garantovaná , 2 a 3, , 2 a d (dále jen " "). Napadeným usnesením obvodního soudu bylo rozhodnuto, že se stěžovatel ponechává ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) trestního řádu a dále bylo rozhodnuto o tom, že se zamítá jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu, nepřijímá se jeho písemný slib, nestanovuje se nad obviněným probační dohled a nepřijímají se záruky jeho rodinných příslušníků. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla napadeným usnesením městského soudu podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta.

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí zvážil námitky stěžovatele z hlediska kompetencí daných mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, přičemž shledal, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti rozhodnutím o ponechání ve vazbě a je přesvědčen, že v jeho případě není vazební stíhání nezbytné. Soudy se však naplněním důvodů pro ponechání stěžovatele v útěkové vazbě řádně zabývaly; učinily sice jiný závěr, než jaký stěžovatel požadoval, resp. očekával, ale vydání nepříznivého rozhodnutí není samo o sobě znakem porušení základních (zaručených) práv. Ústavní soud musí konstatovat, že obě soudní instance v zákonné lhůtě a na základě dostatečných informací podrobně odůvodnily útěkovou vazbu - a to i s ohledem na nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 1. 4. 2004 (N 48/33 SbNU 3) - a dostály tak požadavkům na náležité odůvodnění usnesení ve smyslu § 134 odst. 2 trestního řádu, resp. ústavněprávnímu požadavku vyplývajícímu z y. Pokud stěžovatele omezily na svobodě a ponechaly jej i nadále ve vazbě, dodržely zákonem předvídané důvody vyplývající z a 5 y. Stížnostní soud se s námitkami stěžovatele vypořádal ústavně konformním způsobem, a proto Ústavní soud důvod pro svůj kasační zásah v nyní projednávané věci prozatím neshledal.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud podle , mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. března 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu