Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 794/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatelky RED ARROW, s.r.o., IČO: 50157256, Gen. M. R. Štefánika 6670/19, Trenčín, Slovenská republika, zastoupené Mgr. Jaroslavem Cacekem, advokátem, se sídlem Dukelská třída 15/16, Hradec Králové - Pražské Předměstí, proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. -89 ze dne 6. 12. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se v ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tvrdí, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu d.

2. Ústavní soud z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí zjistil, že se stěžovatelka žalobou podanou u Městského soudu v Brně domáhala zaplacení částky 1.000 EUR s přísl. z titulu neuhrazené smluvní pokuty, na kterou jí měl vzniknout nárok vůči společnosti Joppa Logistics s. r. o. (dále jen "vedlejší účastník"). Vedlejší účastník si totiž u stěžovatele objednal dne 7. 10. 2016 přepravu zboží s místem nakládky Danny Frank, XXX a s místem vykládky Roman Baláži, XYY. Potvrzením objednávky ze strany stěžovatele mělo podle stěžovatelky dojít k uzavření smlouvy o přepravě v režimu Úmluvy CMR a v ostatních záležitostech v režimu slovenského právního řádu. Cena přepravy měla činit 100 EUR. Ve sjednaný termín stěžovatelka zajistila přistavení vozu s řidičem na dohodnuté místo nakládky, avšak k naložení z důvodů nikoliv na straně stěžovatelky nedošlo. Po následném kontaktování vedlejšího účastníka došlo ze strany vedlejšího účastníka ke stornu objednávky.

3. Soud prvého stupně ve věci provedl dokazování, z něhož mimo jiné zjistil, že obsahem objednávky vedlejšího účastníka, kterým u stěžovatele objednal přepravu, je odkaz ve znění "Námi uzavřené smluvní stavy se řídí platným obchodním zákonem České republiky." Soud proto dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k volbě práva, neboť vedlejší účastník jako objednatel v objednávce výslovné uvedl, že vztahy mezi účastníky se řídí českým právem, což stěžovatel potvrdil. Nebylo tedy možné použití slovenské právní úpravy. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl. Krajský soud v Brně jakožto soud odvolací svým napadeným rozhodnutím rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k dohodě o volbě práva dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.).

4. Stěžovatelka uvádí, že se nemůže ztotožnit se závěry soudů o tom, že z věty: "Námi uzavřené smluvní stavy se řídí platným obchodním zákonem České republiky." lze usuzovat o platné volbě právního řádu České republiky. Obecné soudy měly věnovat při výkladu právního jednání pozornost zákonnému požadavku na kvalitu tohoto právního jednání a neposuzovat je jako ustanovení běžné. Stěžovatelka dále poukazuje na faktickou nerovnost obou účastníků smlouvy, neboť je malým dopravcem s jediným vozidlem dodávkového typu s nízkými obraty, který uzavřel smlouvu o přepravě s dopravcem s velkým podílem na trhu a nesrovnatelnými ročními obraty.

5. Ústavní soud nejprve posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a ústavní stížnost je přípustná ( a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

6. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud, jak plyne z judikatury, následuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci [srov. nález

sp. zn.

ze dne 1. 2. 1994 (N 5/1 SbNU 41)]. Z toho důvodu Ústavnímu soudu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných subjektů veřejné moci, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod.

7. Stěžovatelčina argumentace se však týká jen jejích výhrad k výkladu právních jednání a k aplikaci podústavního práva na posuzovaný případ. Ústavní soud v jejích argumentech neshledal žádný relevantní argument, který by poukazoval na zásah do jejích základních práv a svobod. Pouhý nesouhlas s výkladem podústavního práva a posouzením konkrétních skutkových okolností případu obecným soudem nemůže založit pravomoc Ústavního soudu věcí se zabývat.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. března 2019

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu