Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 642/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha - Hlubočepy se sídlem v Praze 5, Na Zlíchově 221/8, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Vítkova 247/7, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2018, č. j. -510, Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2018, č. j. -485, a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. září 2017, č. j. -475, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníků řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatelka proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, jimiž bylo v konečném důsledku přerušeno řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. . Důvodem přerušení podle je probíhající dědické řízení po Josefu Kubíčkovi, který v průběhu uvedeného řízení (26. 5. 2009) zemřel, a je třeba vyčkat, jakým způsobem budou odpovídat pozůstalí dědici po zemřelém účastníkovi za jeho závazky. Jedno dědické řízení probíhá v USA, druhé u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. a do jejich skončení nelze ve sporu stěžovatelky proti Josefu Kubíčkovi (jeho nástupcům) o zaplacení částky 19 000 000 Kč s příslušenstvím pokračovat.

Ústavní stížnost je nepřípustná (předčasná), neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky, které jí právní řád poskytuje na ochranu jejích práv. Napadená rozhodnutí jsou jen procesní povahy, u nichž se presumuje, že nejsou způsobilé zasáhnout do ústavních práv - stejně je tomu v projednávané věci. To, zda bylo porušeno právo vlastnit majetek stěžovatelky podle d (dále jen ""), jak stěžovatelka uvádí, bude předmětem posouzení v rámci meritorního rozhodnutí o její žalobě, stejně jako případné porušení y.

Ohledně tvrzeného porušení práva na bezprůtahové řízení (y) Ústavní soud uvádí, že z ústavní stížnosti nevyplývá, že by se stěžovatelka proti tvrzeným průtahům bránila postupem podle a násl. , o soudech a soudcích, že by případně podala "žalobu proti nečinnosti" podle ) téhož zákona, případně, že by podala návrh na ustanovení procesního opatrovníka okruhu neznámých dědiců zůstavitele podle , nejsou-li dědici známi (což zřejmě nebude případ projednávané věci) a že by před podáním stížnosti vyčerpala veškeré procesní prostředky své obrany.

Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci.

Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná. V tomto případě náprava možná je, a proto Ústavní soud stížnost jako nepřípustnou (předčasnou) odmítl podle . Napadená usnesení (zejména rozhodnutí odvolacího soudu) jsou řádně a zákonným způsobem odůvodněna (usnesení nalézacího soudu je v souladu s neodůvodněno) a vyplývá z nich logický závěr, že v řízení nelze pokračovat do doby, než bude zřejmé kdo a jakým dílem odpovídá za dluhy zůstavitele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj