Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3188/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti obchodní korporace ARMEX ENERGY, a. s. se sídlem v Děčíně, Folknářská1246/21, zastoupené Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem se sídlem v Děčíně, Tyršova 1434/4, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 5. 2018, č. j. -320, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích jako účastníka řízení a Mgr. Jitky Bobkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti navrhuje stěžovatelka zrušit rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 5. 2018, č. j. -320, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 25. 10. 2017, č. j. -256. Podle uvedených rozhodnutí je ve výsledku vedlejší účastnice povinna zaplatit stěžovatelce za dodávku elektřiny 2 101,80 Kč. V případě rozsudku Okresního soudu ve Svitavách jde již o v pořadí druhé rozhodnutí, neboť první rozsudek ze dne 23. 11. 2015, č. j. -114, jímž bylo vyhověno žalobě stěžovatelky o zaplacení částky 21 182 Kč, byl zrušen Krajským soudem v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích usnesením ze dne 5. 5. 2016, č. j. -172.

Stěžovatelka namítá, že bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu podle d (dále jen ) a právo podnikat podle , 2 y. Vedle toho mělo být dotčeno i její právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a y.

Ústavní soud není další instancí v soustavě soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti; jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y) a jeho zásah připadá v úvahu toliko při zjištění nejzávažnějších pochybení, představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé a vykazují-li znaky svévole či libovůle – nic takového Ústavní soud v projednávané věci nezjistil.

Především je třeba zdůraznit, že předmětná kauza je z hlediska dovolacího řízení tzv. bagatelní věc, k nimž obecně Ústavní soud přistupuje obzvlášť zdrženlivě. V případě bagatelních částek je totiž evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu právům v řízeních, která jsou svou povahou skutečně věcně složitými, a v nichž hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatele. Jinak řečeno, řízení o ústavní stížnosti by v případech, kdy je spor o bagatelní částky, bezúčelně vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod. Bagatelní částky totiž – často jen pro svou výši – nejsou schopny současně představovat porušení základních práv a svobod. Výklad přijatý Ústavním soudem nelze chápat jako denegatio iustitiae, nýbrž jako promítnutí celospolečenského konsensu o bagatelnosti výše uvedených sporů do výkladu základních práv, resp. do stanovení jejich hranice (k tomu viz např. usnesení ze dne 28. 1. 2014,

sp. zn.

).

V projednávaném případě odvolací soud, jehož rozhodnutí je napadeno, svůj rozsudek zákonným způsobem odůvodnil a srozumitelně vysvětlil jeho důvody. Takzvané právo na spravedlivý proces nezaručuje nikomu úspěch ve věci, ale „jen“ projednání jeho kauzy podle procesních pravidel, což se v tomto případě stalo.

Za dané situace a s ohledem na konkrétní okolnosti nezjistil Ústavní soud, že by obecné soudy, které se věcí zabývaly opakovaně a důkladně, zasáhly do základních práv stěžovatele způsobem, který v ústavní stížnosti předestřel. Podle ustanovení proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu