Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1606/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky E. S., proti zásahům orgánů veřejné moci, spočívajícím v postupu orgánů činných v trestním řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka dne 9. 5. 2018 podala ústavní stížnost proti postupu orgánů činných v trestním řízení. Brojí proti vyrozumění Okresního státního zastupitelství v Jihlavě (dále jen "okresní státní zastupitelství") ze dne 23. 6. 2016 č. j. ZN 95/2016-7 a vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 24. 8. 2016 č. j. 5 KZN 1051/2016-11, dále proti postupu nejvyššího státního zástupce, ministru spravedlnosti a Ministerstvu spravedlnosti. Tvrdí, že všechny uvedené orgány porušily svým postupem její právo na spravedlivý proces podle , y (dále jen "") a dále v a 37 odst. 3d (dále jen ""), dále k porušení zákazu diskriminace v a y a v neposlední řadě k porušení základních lidských práv v , , y (sic).

2. Stěžovatelka podala trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., (dále jen "") na okresním státním zastupitelství, které ji informovalo o tom, že nebylo shledáno podezření ze spáchání trestného činu. Proti tomu podala stěžovatelka žádost o přezkum řízení na krajské státní zastupitelství, které ji vyrozumělo, že z trestního podání ani přiložených příloh nejsou patrné žádné skutečnosti, které by svědčily o naplnění zákonných znaků trestného činu. Stěžovatelka se následně obrátila na nejvyššího státního zástupce se stížností na "nečinnost okresního a krajského státního zastupitelství". Nejvyšší státní zástupce se stížností nezabýval. Proto se obrátila na ministra spravedlnosti se stížností, kterou označila jako "nečinnost státního zástupce". Ministr spravedlnosti se touto stížností také nezabýval, na její dopis a stížnosti jí odpověděl dopisem o neoprávněnosti jeho osoby zabývat se předmětným podáním. Obrátila se tak na Ministerstvo spravedlnosti, které jí vyrozumělo, že ani ministerstvo ani ministr osobně nejsou oprávněni prošetřovat případnou trestnost jednání konkrétních subjektů. Následně se tak obrátila na Ústavní soud.

3. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání ústavní stížnosti a rozhodnutí ve věci samé, musí prověřit, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Na základě zjištění, že stěžovatelka není právně zastoupena, byla vyzvána k odstranění vad a poučena o následcích neodstranění. Tato výzva byla stěžovatelce doručena dne 22. 9. 2018. Reagovala na ni dne 7. 10. 2018 žádostí o prodloužení lhůty k odstranění vad. Uváděla v ní, že Česká advokátní komora (dále jen "ČAK") zamítla její žádost o určení advokáta z důvodu zřejmé bezúspěšnosti uplatňování práva. Chtěla se proto obrátit na členy Kontrolní rady ČAK s žádostí o přezkum. Dne 16. 10. 2018 jí byla lhůta prodloužena o jeden měsíc od doručení přípisu, tedy do 20. 11. 2018. V rámci přípisu byla poučena, že vzhledem k tomu, že ze zamítnutí žádosti ČAK plyne, že odvolání proti takovému rozhodnutí není přípustné, nelze očekávat změnu předmětného rozhodnutí. Na to stěžovatelka reagovala žádostí o prodloužení lhůty adresovanou předsedovi Ústavního soudu. Dne 13. 11. 2018 jí byla lhůta znovu prodloužena a to do 30. 11. 2018. K tomu nutno konstatovat, že souhlas s prodloužením lhůty byl stěžovatelce zaslán dne 14. 11. 2018 a doručen uložením s účinkem dne 30. 11. 2018. Za těchto okolností však dost dobře nelze opakovaně vyčkávat, až se stěžovatelce zdaří zmocnit některého z advokátů ke svému právnímu zastoupení. Ústavní soud ostatně není tou institucí, jež by měla stěžovatelům za účelem splnění podmínky povinného zastoupení poskytovat opakovanou pomoc; jeho oprávnění je zjistit, zda předmětná náležitost ústavní stížnosti byla naplněna.

4. Vzhledem k tomu, že ani v průběhu několikráte prodloužené lhůty k odstranění vad stěžovatelka tuto vadu neodstranila, Ústavní soud návrh dle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2018

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj