Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3846/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti Lukáše Koudeleho, zastoupeného Mgr. Barborou Kubinovou, advokátkou, sídlem Milešovská 1312/6, Praha 3 - Vinohrady, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. listopadu 2018 č. j. -21, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Krajského soudu v Brně, sídlem Rooseveltova 648/16, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Stručné vymezení věci

1. Ústavní stížností podle písm. d)y stěžovatel žádá o zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť jím měla být porušena jeho základní práva, zaručená v a d.

2. Nejvyšší správní soud ústavní stížností napadeným rozsudkem zrušil ke kasační stížnosti vedlejšího účastníka rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2017 č. j. -152 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel namítá, že Nejvyšší správní soud rozhodl o ex lege nepřípustné kasační stížnosti vedlejšího účastníka, neboť se v rozporu s a zabýval otázkou přiměřenosti výše požadované úhrady za hodinu práce jednoho pracovníka v rámci stěžovatelovy žádosti o poskytnutí informace, což není podle názoru stěžovatele otázka právní, nýbrž otázka skutková. Tím podle mínění stěžovatele došlo k porušení práva na zákonného soudce, neboť Nejvyšší správní soud vůbec neměl v dané věci meritorně rozhodovat; stěžovatel je přitom přesvědčen, že jde o námitku, kterou by již nemohl v další fázi řízení před správními soudy vznášet.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tedy se v prvé řadě musí zabývat otázkou, zda je ústavní stížnost přípustná. V posuzovaném případě k takovému závěru z dále uvedených důvodů nedospěl.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Ústavní stížnost tedy může, nestanoví-li zákon jinak, směřovat toliko proti pravomocnému rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu . Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní.

6. Výjimky z uvedených pravidel lze připustit pouze v případě nemeritorních rozhodnutí, která jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatelů a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo [srov. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

(N 6/36 SbNU 53)]. Posuzovaná věc však do kategorie takových zcela výjimečných případů dle názoru Ústavního soudu nespadá; pouze nad rozhodný rámec přitom Ústavní soud poznamenává, že (implicitnímu) závěru, že výše rekapitulovaná otázka přiměřenosti výše požadované úhrady je otázkou právní, není z ústavněprávního hlediska co vytnout.

7. Za dané procesní situace by se tedy Ústavní soud mohl věcně zabývat posuzovanou ústavní stížností pouze tehdy, byl-li by dán jeden z důvodů předvídaných v , tedy v daném kontextu pouze za předpokladu, že by ústavní stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele; nic takového však stěžovatel ani netvrdí.

8. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost podle odmítl jako návrh nepřípustný; odmítnout současně musel i akcesorický návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2018

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj