Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 897/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce Josefa Fialy a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Františka Wiesnera, CSc., zastoupeného prof. JUDr. Alešem Gerlochem CSc., advokátem, sídlem Botičská 1936/4, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2016 č. j. -165, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva financí, sídlem Letenská 525/15, Praha 1 - Malá Strana, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Po zemřelém stěžovateli Ing. Františku Wiesnerovi, CSc., bude v řízení o ústavní stížnosti vedené Ústavním soudem pod sp. zn. pokračováno s dědici Ing. Hanou Vybíralovou a Ing. Jiřím Wiesnerem.

Odůvodnění:

I.

1. Pod sp.zn.

vede Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti, jíž Ing. František Wiesner, CSc. napadl v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu. Právní zástupce stěžovatele sdělil dopisem ze dne 1. 6. 2017 Ústavnímu soudu, že stěžovatel dne 27. 3. 2017 zemřel, což doložil kopií úmrtního listu. Ústavní soud v návaznosti na toto sdělení svým usnesením ze dne 18. 7. 2017

sp. zn.

řízení o předmětné ústavní stížnosti přerušil do doby pravomocného skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém stěžovateli.

2. Dne 6. 4. 2018 sdělil právní zástupce zemřelého stěžovatele Ústavnímu soudu, že řízení o pozůstalosti po zemřelém stěžovateli bylo pravomocně ukončeno, přičemž restituční nárok zemřelého stěžovatele za znárodněný majetek firmy "Fr. Wiesner se sídlem v Ch.", který byl zemřelým stěžovatelem uplatněn vůči vedlejší účastnici a je předmětem řízení před Ústavním soudem, nabyly děti zemřelého zůstavitele Ing. Hana Vybíralová a Ing. Jiří Wiesner, a to každý jednou polovinou. Tuto skutečnost právní zástupce zemřelého stěžovatele doložil kopií usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 24. 1. 2018 č. j. -80.

3. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel. Podle , pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení a předpisy vydané k jeho provedení. Podle , jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

4. Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení ( ), posuzoval Ústavní soud otázku, zda může v řízení pokračovat s právními nástupci stěžovatele či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které se jedná, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.

5. Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy, a dospěl k závěru, že v projednávaném případě nejde o právo, jež by bylo podle hmotného práva vázáno toliko na osobu zemřelého stěžovatele, tj. které by ze zákona či jeho vlastní podstaty nepřecházelo na právní nástupce. V předmětném řízení se zemřelý stěžovatel domáhal po vedlejší účastnici náhrady za majetek, který byl jeho právnímu předchůdci znárodněn podle dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Z povahy tohoto nároku plyne, že nejde o právo, které by nepřecházelo na právního nástupce, a tudíž by bylo nutno řízení zastavit, přičemž současně nejde ani o situaci, kdy by zemřelý stěžovatel neměl žádných právních nástupců.

6. Za dané situace proto Ústavní soud podle , ve spojení s rozhodl, že v řízení o ústavní stížnosti bude pokračováno s právními nástupci stěžovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2018

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu