Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3107/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti korporace LAKO MEDIA GROUP, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Pražská 810/16, zastoupené Mgr. Vlastou Kubíkovou, advokátkou v Benešově, Nádražní 414, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 26. července 2018, sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k prohlídce jiných prostor - pozemků kancelářských prostor užívaných stěžovatelkou v přesně definovaném prostoru v nemovitosti v příkazu uvedeného vlastníka.

Stěžovatelka, právně zastoupena, se ve své včas podané ústavní stížností splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhá, aby Ústavní soud zrušil uvedený příkaz a zakázal Policii České republiky, Národní centrále proti organizovanému zločinu, SKPV, ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel, pokračovat v porušování jejích práv a přikázal obnovit původní stav.

Stěžovatelka uvádí, že prohlídka byla nařízena při šetření zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle , 2 písm. a), odst. 3 písm. a) , který měly spáchat třetí osoby. Podle stěžovatelky není příkaz dostatečně odůvodněn; podle něj totiž měla vyhotovovat účetní doklady podle pokynů podezřelé, ale ani stěžovatelka a její statutární orgán nejsou zahrnuti mezi podezřelými osobami. V odůvodnění pak absentuje tvrzená vazba mezi stěžovatelkou a podezřelou a je vysloven jen obecný závěr, že v prostorách užívaných stěžovatelkou mohou být zajištěny důkazy prokazující trestnou činnost.

Příkaz proto trpí takovými vadami, že postupem orgánů činných v trestním řízení byla dotčena práva stěžovatelky zakotvená v , 4 odst. 1, 7 odst. 1, 11 odst. 1 a 4, 12, 13 a 36 odst. 1 a 2 d (dále jen " "). Stěžovatelka považuje věc za naléhavou, a proto požaduje, aby o ní Ústavní soud rozhodl co nejdříve.

Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) se zabývá případným porušením běžných práv jen tehdy, je-li současně zasaženo i základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem; v ostatních případech není do rozhodování soudů oprávněn jakkoliv zasahovat.

Domovní prohlídku, prohlídku jiných prostor (§ 82, 83 a 83a trestního řádu) nařídí soud, je-li důvodné podezření, že se v dotčených prostorách nachází věc důležitá pro trestní řízení; příkaz musí být vydán písemně a být odůvodněn. Příkaz musí být následně doručen osobě, u níž se prohlídka koná, a prohlídku je možné provést jen po jejím předchozím výslechu (§ 84 trestního řádu). Podle § 160 odst. 4 trestního řádu je neodkladným úkonem takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu, nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání; neopakovatelným je pak úkon, který nebude možno před soudem provést. Vždy je třeba uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.

Uvedené požadavky podle Ústavního soudu napadený příkaz splňuje a obecný soud tedy při jeho vydání uplatnil svou moc v souladu a v mezích stanovených v zákonu, aniž by stěžovatelce uložil povinnosti mimo zákon ( y, respektive a a 4 y).

Jak je patrné z protokolu o provedení prohlídky, byl statutární zástupce po doručení příkazu řádně poučen, uvedl jaký je obchodní vztah mezi stěžovatelkou a některými zájmovými (právnickými) osobami uvedenými v příkazu, i že osobně zná některé podezřelé, sdělil informace o počítači umožňujícím přístup k účetnictví společnosti a nechal svou přítelkyní dovézt druhý počítač obsahující zejména elektronickou korespondenci stěžovatelky. Tento počítač následně dobrovolně poskytl policejnímu orgánu provádějícímu prohlídku, stejně jako účetnictví stěžovatelky, další písemnosti a flash disky. V rámci následné prohlídky pak byl zajištěn jeden další počítač.

Ustálená judikatura Ústavního soudu vztahující se k (domovním) prohlídkám klade jako požadavek na příkaz, aby z něj bylo, byť minimálním rozsahu, seznatelné, co vedlo soud k jeho vydání, v opačném případě trpí příkaz závažnou vadou, která se bezprostředně dotýká ústavně zaručených práv zakotvených v y (viz například nález

sp. zn.

).

V projednávaném případě je však patrné, co vedlo soud k vydání příkazu, také z provedeného výslechu statutárního orgánu je jeho (obchodní) vztah k podezřelým patrný. V řízení je prověřováno podezření z řetězového obchodování za účelem zkrácení daně z přidané hodnoty a není možné, ať z důvodů taktických či nedostatečně zřejmých, přesně popsat jak přesně je (může být) do podezřelého obchodování zapojena právě stěžovatelka.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá zásah do řady základních práv, aniž by uvedla, jak mělo být vydaným příkazem to které právo zasaženo. Jednatel stěžovatelky sám poskytl policejnímu orgánu její korespondenci, a příkazem k prohlídce tak nemohla být porušena práva na ochranu listovního tajemství ( y); z ústavní stížnosti není ani patrné, jak byla (měla být) stěžovatelka zkrácena v právu vlastnit majetek ( a 4 y).

Je pochopitelné, pociťuje-li stěžovatelka postup orgánů činných v trestním řízení vůči ní subjektivně jako nesprávný, nejde však o postup, který by byl způsobilý založit zásah do jejích zaručených práv. Důvody pro vydání příkazu z něj lze seznat, a proto Ústavní soud v jeho vydání nespatřuje porušení práv uvedených stěžovatelkou v ústavní stížnosti.

Podle ustanovení proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu