Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2858/18

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida a soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka (zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Lenky Vrábelové, zastoupené Mgr. Evou Schrammovou, advokátkou se sídlem Ruská 75, Praha 10, proti rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19. 7. 2018, č. j. 38180-36/2018-640000-4, rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19. 7. 2018, č. j. 38180-33/2018-640000-4, exekučnímu příkazu Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 27. 6. 2018, č. j. 38180-5/2018-640000-42, spojené s návrhem na zrušení až , , ve znění pozdějších předpisů, a , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Celního úřadu pro Zlínský kraj, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle a d (dále jen ""), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), Dodatkového protokolu k Úmluvě a a 17y základních práv Evropské unie. Současně navrhla, aby Ústavní soud zrušil zejm. ustanovení až 710 , , ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno tzv. manželské majetkové právo, a , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a aby odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Stěžovatelka konečně navrhuje, aby Ústavní soud položil předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie týkající se stěžovatelkou tvrzeného rozporu citovaných ustanovení manželského majetkového práva (která stěžovatelka označuje také jako společné jmění manželů) s ochranou vlastnického práva.

2. Z ústavní stížnosti, jakož i z listin k ní přiložených, se zejména podává, že exekučním příkazem Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen "celní úřad") ze dne 27. 6. 2018 č. 1864001105/5, č. j. 38180-5/2018-640000-42, byla podle § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. b) a § 190 daňového řádu nařízena daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu stěžovatelky jako manželky dlužníka u poskytovatele platebních služeb. Námitka stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta rozhodnutím celního úřadu ze dne 19. 7. 2018, č. j. 38180-33/2018-640000-4. Dalším jeho rozhodnutím z téhož dne

č. j. 38180-36/2018-640000-4 byl zamítnut návrh na zastavení uvedené daňové exekuce.

3. V dané věci jde o poskytnutí pomoci ze strany České republiky při vymáhání cla, jež bylo manželovi stěžovatelky vyměřeno ve Spolkové republice Německo. Stěžovatelka zastává názor, že její manžel se dopustil jen lidsky omluvitelného omylu. Nadto stěžovatelka mj. zpochybňuje zákonnou úpravu společného jmění manželů jako protiústavní "přežitek" nerovnosti mezi mužem a ženou, o nějž se nemohou opírat rozhodnutí celního úřadu.

4. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení. Ústavní stížnost tedy může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva.

6. V dané věci stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozhodnutím celního úřadu, aniž by předtím vyčerpala procesní prostředky, které jí za účelem realizace jejího práva na soudní ochranu proti rozhodnutím orgánů veřejné správy ve smyslu a 2y stanoví , , ve znění pozdějších předpisů. Pakliže má stěžovatelka za to, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, měla podat žalobu podle , čímž by dosáhla soudního přezkumu napadených rozhodnutí ve správním soudnictví. I kdyby tak přitom učinila, ústavní stížnost by byla přípustná teprve tehdy, směřovala-li by proti rozhodnutí soudu o posledním procesním prostředku, který měla stěžovatelka k dispozici. Žádné takovéto rozhodnutí ale ústavní stížností napadeno není. Navíc stěžovatelka přesah vlastních zájmů podle dostatečně netvrdí, když tento nelze automaticky vyvozovat z toho, že k ústavní stížnosti je připojen návrh na zrušení právního předpisu podle .

7. Z těchto důvodů Ústavní soud shledal ústavní stížnost stěžovatelky nepřípustnou podle , pročež ji - společně s akcesorickým návrhem na zrušení některých zákonných ustanovení - podle ve spojení s mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Proto nebyl vytvořen ani procesní prostor, aby Ústavní soud vedl úvahy o eventuálním položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. O návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle již Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť takovýto odklad by z povahy věci mohl být omezen jen do rozhodnutí o ústavní stížnosti. Tímto rozhodnutím se tak tento návrh stal bezpředmětným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2018

Ludvík David v. r.

předseda senátu