Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2664/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatelky Ing. Evy Háskové, zastoupené Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -206 ze dne 22. 5. 2018, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 8. 2018, usiluje stěžovatelka o zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále též "městský soud"), jímž bylo dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), odmítnuto odvolání stěžovatelky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -175 ze dne 9. 11. 2017, a to s odůvodněním, že bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Městský soud vycházel ze skutečnosti, že citovaným rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o žalobě, kterou se Ing. Eva Hásková, nar. XXXX domáhala proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti zaplacení náhrady škody způsobené při výkonu státní moci nesprávným úředním postupem. Odvolání proti tomuto rozsudku nicméně podala Ing. Eva Hásková, nar. YYYY, tj. osoba, která je označena jiným datem narození, než jaké bylo uvedeno v žalobě a v záhlaví rozsudku nalézacího soudu.

Stěžovatelka s postupem městského soudu, který pro zřejmé vady v psaní odmítl její odvolání, nesouhlasí, majíc za to, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu d.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Zmíněnými procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se potom ve smyslu rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, jestliže náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná [srov. nález

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Ochrana ústavnosti totiž není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž přináleží všem orgánům veřejné moci, zejména pak obecné justici (srov. y).

K procesním opravným prostředkům náleží také žaloba pro zmatečnost. Tento institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu napadnout, mimo jiné, rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.

Pokud tedy byla stěžovatelka přesvědčena, že městský soud učinil vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání jeho rozhodnutí z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů ještě před podáním ústavní stížnosti. Tím, že žaloba pro zmatečnost podána nebyla (ústavní stížností není dokládán opak), vyvstala situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje.

Za daných okolností proto Ústavní soud postupoval dle a předloženou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. srpna 2018

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj