Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2809/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Klaudie Nerglové, zastoupené JUDr. Gabrielem Brenkou, advokátem, sídlem Štěpánská 653/17, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2018 č. j. -3181, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Komerční banky, a. s., sídlem Na Příkopě 969/33, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdila, že jím Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") porušil její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces garantované a d, y a ustanovením věty první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Ústavní stížností napadeným usnesením městského soudu byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") ze dne 7. 8. 2017 č. j. -3082 a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení (výrok I) s tím, že se nařizuje, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát uvedeného soudu (výrok II).

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka polemizuje s tím, jak městský soud po právní stránce posoudil rozsudek obvodního soudu. Domnívá se, že napadené rozhodnutí představuje tzv. jiný zásah veřejné moci, jako tomu mělo být ve věci, kde Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 4. 6. 2002

sp. zn.

(N 65/26 SbNU 187). V této souvislosti tvrdí, že ze strany vedlejší účastnice jde o zneužití práva a o šikanózní vedení sporu, kdy svým procesním postupem řízení účelově, resp. "z rozmaru" protahuje a snaží se oddálit uložení povinnosti uhradit náklady řízení, a že městský soud jí vydáním napadeného usnesení umožnil, aby v tomto jednání pokračovala.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. Posuzovaná ústavní stížnost byla podána za situace, kdy (po zrušení rozsudku obvodního soudu odvolacím soudem a vrácení věci tomuto soudu k jejímu novému projednání a rozhodnutí) soudní řízení dále probíhá a kdy stěžovatelka v něm má k dispozici procesní prostředky, jejich prostřednictvím může hájit svá práva. Ty pro případ vydání jí nepříznivého rozhodnutí zahrnují řádné a mimořádné opravné prostředky a pro případ průtahů řízení (které stěžovatelka, jak lze vyvodit z obsahu ústavní stížnosti, zřejmě rovněž namítá) pak návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle zákona o soudech a soudcích či žaloby na náhradu škody podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Ústavní stížnost je za této situace dle konstantní judikatury Ústavního soudu "předčasná" a ve smyslu nepřípustná.

7. Ústavní soud nesdílí názor, že by soudní rozhodnutí v daném případě mohlo být považováno za tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, ostatně sama stěžovatelka považuje napadený rozsudek za vadný, a domáhá se jeho zrušení [srov. rozdíl v důsledcích rozhodnutí Ústavního soudu podle oproti ]. Případný není ani stěžovatelčin poukaz na nález

sp. zn.

, neboť ten byl vydán v odlišné procesní situaci, kdy na základě kasačního rozhodnutí odvolacího soudu bylo pokračováno řízení, jež však mělo být (eventuálně) zastaveno.

8. Domáhá-li se stěžovatelka i zrušení výroku II napadeného usnesení, vzhledem k tomu, že ústavní stížnost ve vztahu k němu žádné námitky neobsahuje, vyšel Ústavní soud z toho, že tomu tak je pouze pro jeho akcesorickou povahu (ve vztahu k výroku I). Z toho plyne, že není-li ústavní stížnost "projednatelná" v části, kde se stěžovatelka domáhá zrušení výroku I napadeného usnesení, nemůže tomu tak být za dané situace ani ve vztahu k akcesorické povaze jeho výroku II.

9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj