Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 468/18

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Skupy, zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem, se sídlem Karlovo náměstí 28, Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2017 č. j. -638 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 3. 2016 č. j. -581, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností, podanou a doručenou Ústavnímu soudu v elektronické podobě dne 5. 2. 2018, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jimiž měla být porušena jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a na vlastnictví dle a d.

2. Napadeným rozsudkem městského soudu byla zamítnuta stěžovatelova žaloba na zaplacení částky 49.500 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; napadeným rozsudkem krajského soudu bylo rozhodnutí městského soudu potvrzeno ve výroku o zamítnutí žaloby; výrok rozsudku městského soudu o nákladech řízení byl krajským soudem zrušen a věc byla v tomto rozsahu městskému soudu vrácena k dalšímu řízení.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Při tomto posouzení v nynějším případě Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je opožděná a zčásti též nepřípustná.

4. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

5. V projednávaném případě ve věci samé byl takovým rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně stěžovatelova práva napadený rozsudek Krajského soudu v Brně. Jak vyplývá ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , který si Ústavní soud za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal, napadený rozsudek krajského soudu byl právní zástupkyni stěžovatele doručen v datové schránce dne 1. 12. 2017. Stěžovatel, respektive jeho nynější právní zástupce, v ústavní stížnosti sice uvádí, že předmětný rozsudek byl "právnímu zástupci stěžovatele doručen dne 5. 12. 2017", nicméně toto tvrzení ničím nepodkládá, respektive za důkaz označuje spis Městského soudu v Brně sp. zn. , v němž je ovšem jako datum doručení předmětného rozsudku uveden den 1. 12. 2017 (je možné, že dne 5. 12. 2017 byl s napadeným rozsudkem krajského soudu fakticky seznámen samotný stěžovatel prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně; nicméně za rozhodující datum doručení dotčeného rozhodnutí je nutno pokládat datum doručení právní zástupkyni stěžovatele, provedeného městským soudem). Lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozsudku krajského soudu tak uplynula dnem 1. 2. 2018 (připadnuvším na čtvrtek). Jelikož ústavní stížnost byla podána až dne 5. 2. 2018, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem.

6. Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že stěžovatel v rozporu s poučením Krajského soudu v Brně uvedeným v jeho napadeném rozsudku (o nepřípustnosti dovolání proti danému rozsudku) následně dne 22. 1. 2018 podal dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.

7. Ústavní stížnost je dále rovněž nepřípustná v rozsahu, v němž napadá rozsudek krajského soudu ve výroku II., jím bylo zrušeno rozhodnutí městského soudu ve výroku o nákladech řízení. O otázce nákladů řízení před soudy prvního i druhého stupně tak dosud nebylo rozhodnuto; není zde žádné konečné rozhodnutí, které by stěžovateli případně mohlo neodvratně způsobovat nějakou újmu na jeho právech a jehož ústavnost by Ústavní soud mohl přezkoumávat. Podle Ústavní soud odmítne podaný návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak; přičemž podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ve vztahu k rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení má stěžovatel stále procesní prostředky k ochraně svého práva k dispozici.

8. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako podaná po zákonem stanovené lhůtě dle a zčásti též jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2018

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka